Turci zahájili operaci Štít Eufratu loni v srpnu a zprvu slavili úspěchy. Rychle vyhnali Islámský stát (IS) z oblasti podél hranic, odkud džihádisté dříve ostřelovali turecká města. Zároveň tím vrazili klín mezi kurdská území na východě a západě Sýrie.
V říjnu Turci a syrští povstalci podporovaní Ankarou obsadili město Dábik, které mělo pro džihádisty velký symbolický význam - právě zde se má odehrát jejich apokalyptická bitva s křesťany. Podle Dábiku také pojmenovali svůj propagandistický časopis.
Dnes Turci kontrolují na severu Sýrie oblast o velikosti přibližně dva tisíce kilometrů čtverečních, což je přibližně polovina rozlohy Zlínského kraje. Turecká armáda uvádí, že v průběhu operace Štít Eufratu zlikvidovala 1 775 džihádistů a 310 bojovníků kurdských jednotek YPG.
Déšť, mlha, špatná disciplína
Koncem roku se však úspěšný postup zadrhl. Na začátku prosince Turci zahájili útok na město al-Báb, kde před začátkem syrské války žilo přibližně 60 tisíc lidí.
Turecké jednotky a Ankarou sponzorované milice zde narazily na tvrdý odpor. Džihádisté za dva měsíce zabili 47 tureckých vojáků, především při sebevražedných atentátech v obrněných automobilech plných výbušnin. Před měsícem dokonce zveřejnili video upálení dvou zajatých tureckých vojáků. Podle Ankary pravost nahrávky nelze potvrdit.
Turci navíc přišli o deset tanků Leopard 2A4 (o jejich nedostatečném pancéřování čtěte zde), jeden tank M60, dvě bojová pěchotní vozidla, jeden obrněný transportér a dva pancéřované stroje Cobra.
Turecké tanky Leopard:
12. ledna 2017 |
Islámský stát v al-Bábu sází na stejný způsob boje jako v Mosulu: kromě sebevražedných nájezdů a protitankových střel využívá tunely, kterými se mohou jeho bojovníci rychle a bezpečně přesunovat. „Díky této taktice si Islámský stát udržuje na bojišti převahu, a to i přesto, že se brání,“ upozorňuje ve své analýze na webu Al-Monitor turecký vojenský expert Metin Gurcan. Podle něj je zřejmé, že Islámský stát se na bitvu daleko lépe připravil než turečtí stratégové.
Situace na bojišti u al-Bábu na mapě z 23. ledna 2017. Fialová - Islámský stát, oranžová - Turecko a jeho spojenci, žlutá - kurdská koalice SDF, zelená - syrská armáda.
Faktorů, které džihádistům nahrávají, je však víc. Turecká armáda se potýká s nedostatkem disciplíny v řadách „svých“ povstalců, nedostatky v zásobování či deštivým počasím a mlhou, které znesnadňují průzkumné lety dronů a vzdušnou podporu pozemních jednotek. „Největší překážkou je fakt, že Islámský stát kontroluje silnici do Rakky a využívá ji k přesunu posil a evakuacím,“ dodává Metin Gurcan.
Bezpečnostní analytik Sinan Ülgen upozorňuje, že Turkům se stále nepodařilo město zcela obklíčit a přerušit komunikační linie IS. Fronta se nyní táhne západně a severně od města a v posledních dnech se příliš nehnula.
Frustrace roste
Turecká armáda posílá k al-Bábu další muže i elitní jednotky zocelené v bojích s kurdskými separatisty. Vojenské mozky se přou, jestli je vhodnější nasadit spíše speciální jednotky, či víc tanků a transportérů. Někteří odborníci si také kladou otázku, jestli se u al-Bábu neprojevují čistky provedené v turecké armádě po loňském nezdařeném pokusu o puč.
al-BábPřed válkou zhruba šedesátitisícové město ležící 40 kilometrů severovýchodně od Aleppa. Většinu obyvatelstva tvoří arabští sunnité. Jméno města v arabštině znamená "Brána", ve středověku totiž bylo považováno za bránu na cestě z Aleppa do nedalekého města Buzzá. Ve městě bývala hrobka Akíla ibn Abi Taliba, bratrance a blízkého přítele proroka Mohameda. Islámský stát město ovládl v listopadu 2013. |
Tureckou frustraci živí nejen další a další rakve vracející se ze Sýrie a rostoucí náklady na válečné dobrodružství, ale i pocit, že Severoatlantická aliance a především Spojené státy Turecku příliš nepomáhají. Za to si však Turci zřejmě mohou sami. Podle Sinana Ülgena původně Američanům slíbili, že v Sýrii nepostoupí dále než 25 kilometrů od hranic, pak však dohodu porušili a vydali se směrem na al-Báb.
Americkou ochotu pomáhat Ankaře podkopávají také turecké útoky na pozice SDF, převážně kurdské koalice, která s podporou Západu postupuje na Rakku. Výsledkem je nejen chabá koordinace mezi tureckou a spojeneckou ofenzivou proti IS, ale i fakt, že se Turci musí do značné míry obejít bez americké vzdušné podpory a průzkumu. Zřejmě i proto se před týdnem k tureckým náletům na pozice IS u al-Bábu přidaly ruské stroje.
Ve hře jsou i politické a diplomatické faktory. Ankara jednak očekává, jaké stanovisko k Sýrii zaujme nový americký prezident Donald Trump, jednak kalkuluje se situací na domácí scéně. Prezident Recep Tayyip Erdogan na duben chystá referendum o změně ústavy, která by mu otevřela cestu k autoritativní vládě. Je možné, že ofenzivu u al-Bábu schválně pozdržel a město nechá dobýt těsně před hlasováním, aby si zajistil přízeň voličů.
Pokud by však tento propagandistický krok nevyšel, hrozí mu, že v Sýrii zabředne do vleklého konfliktu. V tom může čelit nejen IS a Kurdům, ale i jednotkám syrského prezidenta Bašára Asada. Syrská armáda podle posledních zpráv vyhnala džihádisty z několika vesnic severovýchodně od Aleppa a přiblížila se do vzdálenosti osmi kilometrů od al-Bábu. Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus už v úterý do Damašku vzkázal, že al-Báb po porážce IS Asadovi nevydá.
