Na extrémní zimní závod poprvé přijedou výsadkáři z Ukrajiny

Koncem ledna odstartuje další ročník extrémního armádního závodu Winter Survival napříč Jeseníky. Kromě týmů z různých jednotek české armády se na start náročného týdenního klání v zimním přežití postaví i družstva z Belgie, Polska, Rakouska, Slovenska a vůbec poprvé také z Ukrajiny.

Tříčlenné vojenské týmy budou muset od 22. do 27. ledna urazit až sto kilometrů napříč horskou přírodou s veškerou výbavou pro přežití na zádech, zdolávat skály, překonávat říční rokle, zachraňovat zraněné a splnit také řadu záludných úkolů. Noci budou trávit venku.

Nejlepší z nejlepších

Loňský ročník potřetí v řadě vyhrálo družstvo 7. mechanizované brigády ve složení Milan Wurst, Ivo Vrba (73. tankový prapor z Přáslavic) a Viktor Novotný (74. lehký motorizovaný prapor Bučovice). Všichni už patří mezi zkušené účastníky klání. Dva předchozí ročníky za sebou zase vyhráli vojáci z muniční základny z Týniště nad Orlicí. V letech 2009 a 2010 kralovalo družstvo pořádající Univerzity obrany v Brně.

Skutečnými králi celé historie závodu jsou rakouští vojáci ze školy horských vůdců a záchranářů v Saalfeldenu. Těm se podařilo vyhrát čtyřikrát po sobě v letech 2004 až 2007.

Třiadvacátý ročník extrémního závodu Winter Survival bude podle organizátorů těžší než uplynulé ročníky. A nahrává tomu i aktuální sněhový příval, když v posledních ročnících závodníky místo mrazu a sněhu trápilo bláto a vytrvalý déšť.

Na start letošního závodu se postaví dvacítka týmů - třináct z různých jednotek české armády a sedm ze zahraničí. Kromě již tradičních účastníků z Belgie, Slovenska, Rakouska nebo Polska se závodu vůbec poprvé zúčastní vojáci z Ukrajiny.

„Budou to příslušníci výsadkového výcvikového centra ukrajinské armády,“ uvedl mluvčí závodu Pavel Pazdera z Univerzity obrany v Brně, která závod každoročně pořádá.

Winter Survival podle jeho slov simuluje činnost vojenské hlídky v neznámém zimním horském terénu a od závodníků vyžaduje vysokou úroveň individuálních schopností a dovedností, stejně jako týmovou spolupráci.

Na světě sice existuje celá řada dalších závodů s nálepkou extrémní a mnohdy vypadají i daleko „drsněji“, jenže žádný z nich není určen primárně pro vojenské týmy. Navíc žádný z nich není tak komplexní.

Důmyslně připravené disciplíny na trase včetně rozličných skoků na laně ze skal nutí závodníky hledat vlastní řešení, vystačit si pouze s vlastními silami a s výstrojí, kterou si nesou na zádech.

Každý rok se snaží udělat organizátoři závod jiný. Tvrdší a hlavně originálnější. Soutěžní disciplíny zveřejní až pár dní před startem, aby se na ně závodníci nemohli předem připravit.

Fotografie

Závodníci nikdy nenarazí na stejnou disciplínu dva roky po sobě. Jestliže jeden rok musí překonat strach a skočit volným pádem do sítě v propasti, napřesrok je potrápí provazový most vysoko v korunách stromů, spouštění jednoho člena týmu v nosítkách z vrcholku skály nebo záchrana živého figuranta z metrové sněhové hrobky.

Vyhrává ten, kdo za všechny etapy získá nejvíce bodů. A boduje se vše - od dosažených časů za celé dny až po splnění jednotlivých disciplín a projití všech kontrolních bodů na trase. „Během závodu musejí překonávat únavu, vyčerpání i strach. Hodně při tom záleží také na štěstí. Malá chyba nebo náhoda může dokonce družstvo vyřadit ze soutěže,“ konstatoval Pazdera.