Za mříže ale Kraus nenastoupil, byl totiž ve Velké Británii. Policie ho tam dopadla na základě evropského zatýkacího rozkazu teprve loni v září (o případu jsme psali zde).
Následně padlo rozhodnutí o jeho eskortování do České republiky, kde nastoupil do vězení. Kraus poté podal návrh na zrušení pravomocného rozsudku. Měl na to právo, protože byl souzen jako uprchlý.
A právě žádostí o zrušení pravomocného rozsudku se ve středu soud zabýval, a dokonce jí vyhověl. Nemohl totiž postupovat jinak.
„Je to obligatorní. Odsouzený má právo, aby se záležitost řešila v jeho přítomnosti,“ uvedl soudce Jiří Bednář. Krause tak čeká nový soud, u kterého se bude moci hájit svými výpověďmi.
Vyhýbal se nástupu trestu, konstatoval soudce
Soud zároveň rozhodoval o tom, zda pošle Krause do vazby. Státní zástupkyně Barbora Jorová zmínila hned několik důvodů, proč by neměl být stíhaný na svobodě.
„Dlouhodobě se vyhýbal trestnímu řízení. Vzhledem k výši trestu jsou důvody k obavám z útěku,“ prohlásila Jorová s tím, že by zároveň mohl působit na svědky.
Sám Kraus soudce žádal, aby do vazby nemusel zejména kvůli dceři. „Žil bych s ní i mou ženou u mé matky, která bydlí v Žitavě, v Německu. Matka by mi zatím pomohla i s obživou. Určitě si chci najít práci. Kdyby vadilo, že matka žije v Německu, mohl bych být případně u otce v Liberci,“ řekl Kraus.
Soud nakonec Krause, jemuž opět hrozí 9,5 roku vězení, do vazby poslal. „Byl jste ve Velké Británii, i když jste věděl o stadiu trestního řízení. Měl jste se vrátit a spolupracovat. Vyhýbal jste se nástupu trestu,“ pronesl směrem ke Krausovi soudce Bednář.
Kraus se po poradě se svým obhájcem vzdal práva podat proti rozhodnutí stížnost.
Čtvrtého komplice policie stále hledá
„Nechceme věc zdržovat. Kdybychom stížnost podali, musel by se jí zabývat vrchní soud. Naopak chceme, aby vše proběhlo co nejrychleji. Navíc nelze příliš očekávat, že by vrchní soud rozhodl jinak,“ uvedl Krausův obhájce Jan Hájek. Soud začne v únoru.
Spolu s Krausem stanuli v roce 2012 před soudem ještě René Farbár, Miluše Kotlanová a Daniel Gašparík. Farbár dostal 5 let, Kotlanová a Gašparíkem shodně po 9 letech (více o tom zde).
Do vězení ale nastoupili pouze Farbár s Kotlanovou, Gašparík i Kraus se skrývali v Británii. Zatímco Krause se podařilo dopadnout, po Gašparíkovi policie marně pátrá dodnes.
Čtveřice udělala ze zájemců o práci v Británii otroky. Drželi je tam pod zámkem, vydělané peníze za práci v pekárně a na poště jim zabavovali a jako „odměnu“ jim poskytovali třeba jen zmíněnou polévku, někdy nízké kapesné.
„Využívali lidí, kteří se dostali do složité životní situace. Ti tam pak žili v otřesných podmínkách,“ řekl při čtení rozsudku v roce 2012 soudce Ivan Elischer.
