Účast německé armády - Bundeswehru - na řešení ozbrojených konfliktů má podle schváleného dokumentu odpovídat hospodářskému, politickému a vojenskému významu země. Bílá kniha nastínila také vizi vytvoření „evropské bezpečnostní a obranné unie“, vznik společné armády však nezmiňuje.
Berlín by se proto měl výrazněji než dosud podílet na mírových misích OSN a přebírat v nich vůdčí úlohu, což se dosud nedělo.
Bílá kniha také předpokládá, že Německo převezme větší zodpovědnost v rámci Severoatlantické aliance a zasadí se o posílení jejího evropského pilíře. Vláda se také přihlásila k závazku NATO, aby členské státy aliance dávaly na obranu dvě procenta svého HDP.
Podle agentury DPA je však splnění tohoto cíle v nejbližších osmi letech nerealistické, protože nyní tvoří obranné výdaje Německa 1,2 procenta HDP a jejich skokové zvýšení se nedá očekávat.
Armáda přijme cizince a koupí zpět „nepotřebné“ tanky
Nový strategický plán německé armády také počítá s tím, že by se jejími členy mohli stát i cizinci. To by mělo pomoci k personálnímu posílení německých ozbrojených sil, které nyní mají zhruba 167 tisíc vojáků, což je o tři tisíce méně než stanovený cíl. Cílový počet se přitom má od příštího roku zvýšit o dalších sedm tisíc vojáků.
Bundeswehru velí usměvavá Ursula O ministryni obrany Ursule von der Leyenové se v Německu mluví jako o možné budoucí kancléřce (její profil najdete zde). |
„Čtvrtstoletí, kdy se Bundeswehr jen zmenšoval, je u konce. Je načase, aby německé ozbrojené síly opět posílily,“ prohlásila v květnu vrchní velitelka Bundeswehru, ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Mezi největší hrozby podle ní patří islamističtí teroristé, nestabilita v Africe, kybernetické útoky nebo Rusko, jehož chování ministryně na jaře popsala jako „asertivní“ (více čtěte zde).
Bílá kniha počítá i s tím, že by armáda v budoucnu mohla za výjimečných okolností zasahovat i na území Německa. Nešlo by však o bojové operace, ale o evakuační a záchranné akce v případě, že by se Německo stalo terčem velkého teroristického útoku. V současnosti to není možné.
Kromě náboru nových vojáků počítá Německo i s nákupem armádní techniky. Za nové tanky nebo letouny by měl Bundeswehr během 15 let utratit 130 miliard eur, v přepočtu 3,5 bilionu korun. Část této investice tvoří i zpětný odkup stovky tanků Leopard 2, které armáda v minulosti jako nepotřebné rozprodala mezi německé zbrojařské firmy (podrobnosti najdete zde).
