Jeden by jí práci záviděl. Být sám sobě šéfem, trávit pracovní den na rozkvetlých polích a počítat motýly zní docela idylicky. Každá práce má ale svoje. „Když je pětatřicet ve stínu a vy každé poledne procházíte další a další pole, je to docela únavné,“ předkládá druhou stranu mince Špičková.
Následujeme ji vysokým porostem do středu pole, a protože je v pokročilém stupni těhotenství, pomáháme jí zatlouct kůly do země. „Naštěstí už mi počítání končí a do porodu se budu věnovat hlavně administrativě,“ usmívá se.
Kůly vytyčí metr čtvereční, který si ještě ohraničí provázkem. Pak pečlivě vypíše všechny druhy rostlin, spočítá počet květů a celkový počet včel.
Na pole bez parfému
Dnes toho tolik k počítání není. „Je moc velký vítr, při něm včely nelétají,“ vysvětluje Špičková. I počasí, rychlost větru a teplotu musí zaznamenat.
Kvůli motýlům se párkrát projde kolem a spočítá, kolik jich zahlédne. „Můj osobní rekord je 22 včel a tři čmeláci na metr čtvereční,“ vzpomíná. Musí si ale dávat pozor, aby sama včely nelákala. Pro ženy to znamená jediný povel: na pole žádný parfém!
Stopování pšenice
A proč je vlastně potřeba včely a motýly na polích počítat? Kvůli sušenkám prodávaným v západní Evropě. Ale popořádku: nadnárodní potravinářská společnost prodává na západoevropském trhu sušenky s obrázkem včely a motýla. Symbol garantuje zákazníkům, že nakupují potravinu z projektu Harmony, který podporuje zvýšení biodiverzity na polích.
Můj rekord je 22 včel a tři čmeláci na metr čtvereční, chlubí se koordinátorka projektu.
Na francouzský a německý trh se pšenice z projektu Harmony dováží z Česka. Zemědělce k tomu výkupními cenami motivuje sama potravinářská firma, jinak nedostávají žádné dotace či odměny.
Sušenky s motýlem jsou o poznání dražší, ale na trhu si místo najdou. Právě kvůli vyšší ceně však v tuzemských obchodech k nalezení zatím nejsou. „Kdyby to v Česku bylo možné, asi bych je kupovala taky. Třeba pro děti určitě,“ přemítá Špičková.
Nejde přitom jen o podporu biodiverzity. „Tahle pšenice je opravdu přísně kontrolovaná. Audituje se její uskladnění, převoz, kvalita,“ vypočítává. „Máte záruku, že je to kvalitní pšenice,“ dodává. Audit je schopný dostopovat cestu od sušenky v obchodě až zpět k poli, na kterém byla zaseta pšenice.
Letošní výnosy medu by mohly být vyšší, tvrdí včelaři |
Není přitom nutné, aby bylo obilí v bio kvalitě. Přísně se ale kontroluje, aby v zrnu nebyly zbytky pesticidů a růstových regulátorů. „Audit sleduje celou cestu mouky, kdy a jakým autem jela, na kterém poli byla pšenice zaseta. Kontroluje se i to, co rostlo na polích v minulých letech a jaká hnojiva se používala,“ popisuje Špičková.
Hlavně zajistit potravu pro včely
Práce koordinátorky spočívá hlavně v kontrole zemědělců, kteří pšenici pěstují. V zimních měsících je proškoluje, aby byli seznámeni se všemi pravidly programu, v létě jezdí na kontrolu jejich polí. Záznamy - mimo jiné o počtu včel - pak posílá výrobci sušenek, aby měl jistotu, že zemědělci dodržují všechna pravidla programu.
Mají více možností, jak pro včely zajistit dostatek pastvy. Buď malou část polí (stačí tři procenta z celkového počtu hektarů) osejí směsí medonosných rostlin nebo kolem pozemků vytvoří takzvaný biokoridor - tvoří ho patra ze stromů, keřů a bylin, tak aby vzniklo útočiště pro zvěř a hmyz.
Jak se co měří...Během následujících měsíců najdete na portálu iDNES.cz další díly volného seriálu o netradičních měřeních a počítáních. |
„Když program začínal, zemědělci trochu tápali, míchali si směsi sami, ale to nebylo zrovna ideální, protože jim třeba vykvetlo vše najednou a pastva pro včelstvo po zbytek léta nebyla,“ popisuje Špičková.
Dohlíží i na to, aby zemědělci sili správné směsi, které zajistí obživu pro včely po celou sezónu. Od úlu totiž mohou dolétnout jen relativně krátkou vzdálenost, v rozsahu několika kilometrů, a dlouhé lány obilí na českých polích jim znemožňují najít dostatek nektaru.
