Demokraté by měli být nadšení. Z republikánských primárek jako jasný kandidát vyšel Donald Trump, v němž mají přesně takového soupeře, po jakém toužili. Kontroverzní a nedisciplinovaný magnát měl být podle původních předpokladů pro velkou část Ameriky nevolitelný a Hillary Clintonová by ho neměla mít problém porazit.
Má to však jeden háček. Zatímco u republikánů je rozhodnuto, Hillary Clintonová v primárkách stále bojuje s vermontským senátorem Berniem Sandersem. Situace Clintonové se navíc zhoršila minulý týden, kdy na ni dopadala jedna rána za druhou.
Inspekce ministerstva zahraničí došla k závěru, že někdejší šéfka americké diplomacie pochybila, protože používala svůj soukromý e-mail pro pracovní účely. Clintonová se sice hájí tím, že stejně se chovali i její předchůdci, ti však nekandidují na prezidenta.
Vyšetřování e-mailové komunikace Clintonové je tak i nadále v rukách Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který před listopadovými volbami může demokratické kandidátce ještě hodně ztížit situaci (více čtěte zde).
Podle analytiků by Clintonová měla svůj zatím největší skandál ustát. „To nejhorší by mělo být za ní. Pokud by ji chtěli obžalovat, už by to udělali,“ uvedl pro web The Guardian politolog Charlie Cook.
E-maily nejsou jediný problém
Tím však problémy nekončí. Do hledáčku vyšetřovatelů se dostal i jeden z dlouholetých spojenců Clintonové, guvernér Virginie Terry McAuliffe. FBI ho vyšetřuje kvůli příspěvkům do jeho volební kampaně i do nadace Clintonových, kterou spravoval. Podle webu The Economist jde vyšetřovatelům hlavně o porušení zákona o lobbingu. Tak či tak Clintonová má svým voličům co vysvětlovat.
O hlasy totiž bude muset ještě hodně bojovat. Tento týden byl zveřejněný průzkum, podle kterého Trump začal Clintonovou dohánět. Podle průzkumu televize NBC zveřejněném na webu Politico zaostává za bývalou ministryní zahraničí jen o dva procentní body. Podle webu RealClearPolitics dokonce o půl procentního bodu méně.
Průzkum NBC navíc ukazuje, že pokud by demokratickou nominaci proti všem předpokladům získal Sanders, měl by proti Trumpovi větší šance než Clintonová. Čtyřiasedmdesátiletého politika by volilo 52 procent voličů, zatímco Trumpa jen 40. A Sanders, který vytrvale odmítá složit zbraně a chce vydžet až do nominačního sjezdu, toho ve své kampani neváhá využít.
„Na demokratickém konventu upozorním na fakt, že prakticky v každém průzkumu si vedeme lépe proti Donaldu Trumpovi než Hillary Clintonová. Takže pokud chceme kampaň, která zabrání katastrofě v podobě prezidenta Donalda Trumpa, jsme to my,“ citoval Sandersův projev web The Guardian.
Poslední velká bitva v největším státě
Bývalý vermontský senátor teď hraje o všechno a upíná se k úterním primárkam v Kalifornii a dalších pěti státech. „Nechci přidávat paní Clintonové starosti, ale pokud mi slíbíte, že jí to neřeknete - my v Kalifornii vyhrajeme,“ zvolal Sanders minulý týden před dvanáctitisícovým davem v Oaklandu.
Senátor hlásající levicové ideály má v liberální Kalifornii, kde se hraje o nejvíce delegátů ze všech amerických států, širokou voličskou základnu. „Snažím se na Hillary Clintonové najít jedinou důvěryhodnou věc. Její odpovědi, program i fakta se neustále mění. Jediná jistá věc na Hillary Clintonové je její nestálost v názorech a její schopnost být vždycky na špatné straně,“ uvedla pro iDNES.cz 31letá Sophie Chorová, která bude v úterý volit v Los Angeles.
Sanders přitahuje především mladé voliče. „Určitě má velkou podporu mezi mladými voliči, ale podle mě ho podporují všechny vrstvy. Bernieho stoupenci jsou rozmanití, protože on věří v nás všechny a bude za nás bojovat,“ řekla Chorová. Žena pocházející z Kambodži se účastní již čtvrtých voleb amerického prezidenta. Sanders je pro ni letos jedinou možnou volbou.
Jejímu favoritovi však průzkumy před úterním kláním nejsou příliš nakloněny, podle posledních čísel vede Clintonová o téměř osm procentních bodů. Zatímco Sandersovi přisuzují průzkumy 42,8 procenta hlasů, Clintonová má 50,2 procenta.
Bývalá první dáma by si tak měla příští úterý definitivně připsat delegátské hlasy, které ji chybí k nominaci. Klání o 475 kalifornských delegátů je však pro ni důležité i z jiného důvodu. Pokud totiž Sanderse neporazí přesvědčivým rozdílem, čekají ji pravděpodobně na nominační sjezdu místo vyjádření jednoznačné podpory perné chvilky. “Pokud vyhraje v Kalifornii Sanders, bude se na konventu bít o každého delegáta, a to by ji mohlo velice poškodit. Tohle je zlomový bod,” míní politolog Larry Sabato.
Sanders má plán, nikdy předtím však nevyšel
Clintonová by po úterním hlasování měla s přehledem překonat hranici 2 383 hlasů potřebných pro nominaci. Počítají se do toho i hlasy takzvaných superdelegátů, kterých Clintonovou nyní podporuje 522, zatímco Sanderse pouze 44. Superdelegáti nejsou vázáni výsledkem primárek a Sanders sází na to, že je přesvědčí, že jen on může porazit Donalda Trumpa.
Americké volbyVYTRVALEC: Sanders bojuje lépe a déle, než se čekalo KOMENTÁŘ: Hledá se Trumpovo číslo dvě REPUBLIKÁNI: Trump má boj o Bílý dům jistý VOLBY: Finále Clintonová-Trump je zase blíž JAK FUNGUJÍ PRIMÁRKY: Více než čtyřměsíční maraton voleb PODROBNÉ PROFILY
|
Pohled do historie nicméně napovídá, že Sanders nemá s touhle taktikou velkou šanci. Superdelegáti, kteří už jednou vyjádřili svou podporu určitému kandidátovi, svůj názor zpravidla nemění. Stalo se tak jedinkrát v historii v roce 1984. V souboji mezi demokraty Walterem Mondalem a Garym Hartem se nakonec většina superdelegátů přidala na stranu Mondalea, který však už tou dobou porážel Harta i v počtu delegátů. Superdelegáti se tak jen přidali k rozhodnutí většiny.
Větší šanci má Sanders u nerozhodnutých superdelegátů. V roce 2008 získal Barack Obama při posledních primárkách na svou stranu padesát nerozhodnutých superdelegátů, což podle amerických médií tehdy zpečetilo jeho nominaci (více jsme psali zde). Obama byl však tehdy v jiné situaci a Hillary Clintonová s ním do poslední chvíle vedla vyrovnaný boj. Nyní zbývá 147 nerozhodnutých superdelegátů. Aby Sanders měl vůbec nějakou šanci, potřeboval by jich zhruba o tři sta víc.
15. dubna 2016 |
