„Tomáš Škrabálek úmyslně, výslovně a opakovaně odepřel provést rozkaz náměstka Letecké služby Policie České republiky, ukládající pilotům předložit k pravidelné kontrole náležité doklady,“ uvedl státní zástupce před soudem s tím, že jednání 42letého letce naplňuje znaky přečinu neuposlechnutí rozkazu, za což podle zákona hrozí až pětileté vězení.
Protiprávního jednání se obžalovaný podle státního zástupce dopustil v prosinci 2014 a v lednu 2015, kdy nejprve ústně a posléze také písemně odmítl předložení dokladů vyžádaných náměstkem ředitele letecké služby Pavlem Forstem. Pravidelná kontrola průkazů zdravotní a pracovní způsobilosti je standardní a týká se všech pilotů, připustil obžalovaný.
Neuposlechnutí rozkazuse podle § 375 trestního zákoníku dopustí příslušník ozbrojeného sboru, jenž „odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz“. Delikventovi v případě shledání viny může soud uložit trest odnětí svobody až na pět let. Stará úprava trestního práva, platná do roku 2009, přitom čin postihovala nejvýše tříletým vězením. |
Škrabálek se hájí tím, že se bál předat nadřízeným doklady, neboť mu je již dříve neoprávněně zadrželi. „Řekl jsem jim, že samozřejmě všechno předložím, ale že odmítám předložit originály, protože mám strach z toho, aby je nezabavili stejně jako v předchozím roce,“ dodal.
Škrabálek popsal, že mu tehdy vedení útvaru odmítlo vrátit zápisky o uskutečněných letech, jež potřebuje pro práci v civilním sektoru. Sešity prý skončily nejprve v trezoru ředitele a po nějaké době se objevily na Úřadu pro civilní letectví. „Sebrali mi čtyři a na civilním letectví se objevily tři, o jednom zápisníku nikdo neví,“ doplnil Škrabálek s tím, že spor o vrácení dokladů trvá dodnes.
Potížista na odpis
Problémy na pracovišti začaly podle Škrabálka již v roce 2012, kdy sloužil jako druhý pilot a mezi ním a kapitánem vrtulníku vznikl osobní konflikt. Kolega jej častoval řadou pracovních výčitek a na přímý dotaz po důvodu mu údajně odvětil, že „je na rozbití huby“ a má si dávat pozor. Škrabálek neúspěšně žádal nadřízeného, aby nemusel s dotyčným létat, a od té doby „začal cítit tlaky na svou osobu“.
V následujícím roce, před odjezdem na studijní pobyt ve Spojených státech, kde se měl zaučit na novém stroji, zašel Škrabálek za ředitelem. Chtěl se ujistit, že se s ním nadále počítá, neboť mu účastí na kurzu měl vzniknout závazek ve výši půl milionu korun, jehož prominutí bylo podmíněno alespoň tříletou navazující službou.
Přestože jej ředitel údajně pobídl, aby zmíněný výcvik absolvoval, krátce po návratu s ním bylo zahájeno řízení o rozvázání pracovního poměru. Škrabálek se proti výpovědi úspěšně ubránil, následovalo ovšem další správní řízení, tentokrát kvůli bezdůvodnému obohacení, které mělo Škrabálkovi vzniknout vyplacením ušlé mzdy. Také proti němu se obviněný ubránil.
Upozornil rovněž na to, že letecká služba mrhá prostředky, když mu nechce umožnit vykonat příslušnou zkoušku, bez níž mu propadne kvalifikace z amerického výcviku.
Škrabálka nakonec začal vyšetřovat Úřad pro civilní letectví pro podezření z padělání dokumentace. Zatímco v civilním sektoru však šetření nemělo vliv na jeho letovou činnost, u policie mu létání zakázali. „V civilu jsem mohl létat, získával jsem další kvalifikace. Dokonce jsem byl několikrát pověřen jako examinátor. Přestože jsem byl šetřen, Úřad pro civilní letectví ke mně přistupoval jako k nevinnému,“ uzavřel výpověď obžalovaný.
Jelikož jsou všichni svědci v případu příslušníky policie a podléhají tudíž povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu povolání, soud jednání odročil na červenec, aby mohl požádat o zrušení ochrany údajů.
