Klaus se ve svém vystoupení označil za „opravdového fanouška“ strany, která je podle něj „důležitá i pro nás v sousední zemi“. „Démonizaci“ AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za „absurdní“ a „lživou“.
„Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii,“ řekl exprezident s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost“.
Účastníky kongresu Klaus vyzval, aby se pokusili jasněji definovat ideologické zakotvení své strany. K tomu podle něj patří například to, aby strana řekla „něco k Evropě, k migraci, ke stále rostoucí regulaci a manipulaci našeho hospodářství a soukromého života, ke zničujícím útokům na naše tradice, zvyky, obyčeje a hodnoty, které patří nám a které jsme zdědili od našich rodičů a prarodičů“.
„Musíte popsat beznadějnou slepou uličku dnešního evropského vývoje a ukázat cestu z ní,“ dodal exprezident.
Klaus podpořil AfD už v polovině března na shromáždění před volbami ve třech německých spolkových zemích - Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Evropu tehdy označil za „nebezpečné bojiště“ (více čtěte zde).
Vstup na konferenci blokovaly stovky demonstrantů
Před budovou, kde se nynější víkendový sjezd koná, bylo nasazeno asi tisíc příslušníků bezpečnostních složek. Podle agentury AFP vypukly v jednu chvíli střety mezi členy strany a levicovými aktivisty. Demonstranti mimo jiné zapalovali pneumatiky a házeli dělobuchy.
Policie proti protestujícím použila slzný plyn, uvedla zpravodajská stanice BBC. Zároveň zadržela asi 400 protestujících a pomáhala doprovázet jednotlivé členy AfD dovnitř budovy. Kongresu se účastní na 2 400 členů strany.
Alternativa pro Německo vystupuje otevřeně jako protiislámská strana. Nedávno se nechala slyšet, že chce zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. Islám je totiž podle ní v rozporu s německou ústavou. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) postoj AfD kritizovaly, podle nich strana projevuje extremistické názory. Muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně.
Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů (psali jsme zde).
AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu (více čtěte zde).
