„Rozhodl jsem se rezignovat na funkci premiéra Ukrajiny. V úterý 12. dubna (rezignaci) předám parlamentu. Moje rozhodnutí je založeno na několika důvodech - politická krize ve vládě byla vyvolána uměle, touha vyměnit jednu osobu politiky oslepila a paralyzovala jejich vůli provést v zemi skutečné změny,“ řekl podle agentury Reuters.
I have taken the decision to resign as Prime Minister of Ukraine. On Tuesday, April 12 my request will be submitted to the Parliament
Jaceňuk dodal, že po jeho rezignaci bude bezprostředně následovat utvoření nové vlády, uvedlo Rádio Svobodná Evropa. Strana ukrajinského prezidenta Petra Porošenka už v březnu navrhla, aby se Jaceňukovým nástupcem stal dosavadní šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman.
„Parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka na post šéfa vlády nominovala Volodymyra Hrojsmana. Abych učinil vše pro stabilitu a kontinuitu kurzu, oznamuji rozhodnutí předat pravomoci předsedy vlády Ukrajiny,“ řekl v neděli Jaceňuk, který zároveň zdůraznil, že jeho Lidová fronta zůstane součástí vládní koalice.
Jaceňuk také uvedl, že od teď jsou jeho cíle širší, než byly pravomoce hlavy vlády. Nyní se chce soustředit zejména na přijetí nového volebního zákona, schválení ústavní a soudní reformy a zajištění toho, že „koalice bude mít kontrolu nad směřováním nové vlády“, uvedla agentura AP. Na svém Twitteru zároveň dodal, že bude usilovat o vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO.
Fungování vlády provázely spory
Jaceňuk se stal premiérem v únoru 2014 po svržení proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Jaceňuk patřil k vůdcům opozice.
V březnu 2014 založil proevropskou formaci Lidová fronta, která na podzim v parlamentních volbách těsně zvítězila nad uskupením prezidenta Petra Porošenka. Jaceňuk utvořil s Porošenkem a trojicí dalších prozápadních stran koaliční vládu a stanul v jejím čele.
Fungování vlády ale provázely spory, v parlamentu se nedařilo prosadit reformní zákony, jimiž západní finanční instituce podmiňují poskytování potřebných půjček. V polovině února hlasoval kyjevský parlament o vyslovení nedůvěry vládě, ta ale překvapivě odvolána nebyla, byť hlasování nebylo zdaleka jednoznačné.
Pokus ale dál oslabil vládní koalici, která se 18. února po odchodu dvou stran de facto rozpadla a vláda v parlamentu přišla o většinu (více čtěte zde). Od té doby se vedou rozhovory o utvoření nového kabinetu.
