Martinec ani Bradáčová nyní u soudu nebyli. Advokát Jiří Vyvadil, který policistu ve sporu zastupuje, uvedl, že „už ten první výrok zveřejněný na Frekvenci 1 byl zcela nepřijatelný“. Narážel tím na tvrzení Bradáčové zveřejněné zmíněným rádiem o tom, že proti ní Martinec vykonstruoval kauzu (více o podání žaloby zde). Další výroky jsou podle Vyvadila ještě horší.
Martincův právník je tak přesvědčen, že byla jasně naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy. Martinec přitom už dříve podal na Bradáčovou kvůli tvrzení na Frekvenci 1 trestní oznámení. Učinil tak i přesto, že Bradáčová nevěděla, že jsou její slova nahrávána. Police oznámení odložila a potvrdil to i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Vyvadil odložení případu vysvětloval tím, že nad nejvyšším státním zástupcem už nikdo výše není. Právě Pavel Zeman a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek podle něj zcela převzali nepravdivá tvrzení Bradáčové. „Atmosféra vedla k lynči, klient zjistil, že je bezmocný a nemůže s tím nic dělat,“ řekl.
Vyvadil při přednesu žaloby tvrdil, že byl Martinec vystaven mediální masáži. Výroky Bradáčové podle něj klientovi zcela zničily život. „Ze všech dostupných údajů vyplývá, že byl vynikající ředitel útvaru,“ uvedl.
Výroky neměly být zveřejněny, tvrdí právník Bradáčové
Advokát Bradáčové Pavel Uhl žalobu označil za neoprávněnou. „Tvrzení nebyla určená k publikaci,“ připomněl a dodal, že výroky navíc „vzhledem k předchozímu doloženému jednání žalobce považuje za zcela legitimní“. Uhl také dodal, že nelze vinu přičítat žalované. „Byla to Frekvence 1, která je pustila dále,“ řekl.
Soudkyně Otília Hrehová poté četla doplnění žaloby, které soudu předložil Vyvadil. Ten na poslední chvíli rozšířil žalobu nejen na výrok odvysílaný Frekvencí 1, ale také na dalších 37 článků, které se poté objevily v dalších médiích. Nakonec bylo jednání odročeno.
Spor mezi Martincem a Bradáčovou vypukl na jaře roku 2013. Tehdejší šéf protikorupční policie přišel za vrchní státní zástupkyní a mluvil s ní o případu, kde figuroval její manžel, s nímž už v té době však Bradáčová nežila. Kontrola později vyhodnotila schůzku, která výroku předcházela, jako nestandardní (více o schůzce zde).
V květnu 2013 Martinec rezignoval. Při odůvodňování svého rozhodnutí zmínil slova tehdejšího ministra Jana Kubiceho, že si neumí představit další konstruktivní spolupráci mezi ním a Bradáčovou. „Ani já si ji nedokážu nadále představit,“ konstatoval Martinec (o jeho rezignaci čtete zde). Na šéfku pražského Vrchního státního zastupitelství podal žalobu loni v únoru.
