Podle agentury Reuters chtěl izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijetím nového opatření vyjít vstříc především americkým židům, kteří hrají klíčovou roli v politice USA vůči Izraeli a kteří většinou nejsou ortodoxní. Proti společným modlitbám žen a mužů u Zdi nářků se naopak postavili nacionalističtí a ultraortodoxní členové Netajnahuova kabinetu.
Zeď nářků patří do okrsku takzvané Chrámové hory v jeruzalémském Starém městě. Na hoře v současnosti stojí především islámské svatyně: Skalní dóm a mešita Al-Aksá. Část západní stěny Chrámové hory tvoří právě Zeď nářků, která je pozůstatkem jeruzalémského židovského Chrámu.
Spor o režim Chrámové hory je jedním z důvodů současné vlny násilí v Izraeli a na okupovaném Západním břehu Jordánu. V poslední době na horu přicházelo stále více Židů, kteří mají podle dlouhodobého ujednání právo místo jenom navštěvovat, ale ne se tam modlit. Z rostoucího počtu příchozích Palestinci usoudili, že Izrael chce dosavadní režim změnit a povolit tam i židovské modlitby, což by považovali za znesvěcení.
4. dubna 2015 |
