Rusko od vstupu do války v Sýrii každý den vypočítává úspěšné nálety a proklamuje, že vládní vojska s ruskou podporou v uplynulých týdnech slaví vítězství.
Původně se Moskva oháněla jasným motivem – budeme bojovat s teroristy z Islámského státu. Ze mapy ruských cílů však vyplývá, že spíše než na stoupence Islámského státu útočí na skupiny povstalců, kteří jsou na seznamu úhlavních nepřátel Bašára Asada.
Rusko-čečenské válkyPrvní čečenská válka vypukla na sklonku roku 1994 a vyvrcholila o dva roky později zničující bitvou o Groznyj. Rusové navzdory ohromné převaze prohráli a na severním Kavkaze vznikla nezávislá čečenská republika Ičkeria.   Druhá válka v Čečensku vypukla v roce 1999. Groznyj padl počátkem roku 2000, o několik měsíců později Moskva v Čečensku dosadila proruskou vládu. Od roku 2007 vládne republice tvrdou rukou Ramzan Kadyrov (více o Kadyrovovi se dočtete zde). Zdroj: Wikipedia |
Moskva stojí po boku vládnoucího rodu Asadů už od jeho nástupu k moci v roce 1971. Vojska současného prezidenta Bašára Asada byla v měsících před ruskou intervencí na ústupu a nedostávalo si jim vojáků. Rusové se tak zřejmě rozhodli zachránit v zemi co se dá včetně svého přístavu v Tartúsu, který je jejich jedinou námořní základnou ve Středozemním moři.
Ruský prezident Vladimir Putin však mohl mít k vojenské intervenci ještě jeden motiv, který sahá do nedávné ruské historie a v následujících letech může ovlivnit dění přímo v Rusku. Tím motivem je Čečensko, které se v minulosti stalo dějištěm dvou krvavých konfliktů s Ruskem (více viz box).
V řadách Islámského státu a dalších radikálních skupin bojujících proti Asadovi válčí stovky Čečenců. Jsou to často islamisté, kteří z Kavkazu odešli poté, co Moskva na začátku nového tisíciletí rozdrtila poslední zbytky jejich odporu. A v ruské společnosti je stále zapsán strach z teroristických útoků kavkazských islamistů, které si vyžádaly stovky obětí (o posledním útoku ve Volgogradu se dočtete zde).
Ruský premiér Dmitrij Medveděv těsně před vstupem ruských bojových letounů do vzdušného prostoru Sýrie prohlásil, že je lepší bojovat s terorismem za hranicemi, než v Rusku. Myslel tím zejména bojovníky Islámského státu, vzhledem k nedávné historii jsou však nálety na povstalecké jednotky, v kterých bojují islamisté z Kavkazu, pochopitelné.
Útok na muže z Kavkazu
Kavkazští bojovníci se do konfliktu v Sýrii poprvé zapojili už v létě 2012 při bitvě o Aleppo, připomíná agentura AFP. Postupem let si vysloužili pověst dobrých válečníků. Místní jim říkají Čečenci bez ohledu na to, že mnozí z nich pochází z jiných oblastí Kavkazu.
Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) odhaduje, že v současnosti v Sýrii bojuje nejméně dva tisíce lidí z Čečenska, Dagestánu a dalších kavkazských regionů. „Koncentrují se v provinciích Idlíb, Aleppo a Latakía,“ uvádí představitel SOHR Abdel Raman. Nejvíce jich působí ve frontě an-Nusra a skupině Ajnad Kavkaz.
Všechny tyto skupiny jsou aktivní zejména na severozápadě Sýrie, tedy v oblasti, která je hlavním cílem ruských a asadovských náletů. „Rusové se raději koncentrují na an-Nusru, kde bojují Čečenci a Kavkazané, protože s Islámským státem už se vypořádává koalice vedená Spojenými státy,“ vysvětluje francouzských expert na extremismus Romain Caillet.
Putin se nemusí obávat ani pošramocení vztahů s Ramzanem Kadyrovem, současným čečenským vůdcem. Kadyrov před časem vstup některých Čečenců do řad Islámského státu a povstaleckých skupin odsoudil a Putinovi dokonce nabídl vyslání své jednotky do Sýrie. Bojů proti Islámskému státu se chtěl zúčastnit i osobně.
Ruské nálety v Sýrii |
Nálety na pozice extremistů v Sýrii může Moskva chápat jako určitou formou prevence před možnými teroristickými útoky v Rusku. Že se nejedná o plané obavy Kremlu, dokazuje i video, které se před časem objevilo na jednom ruském islamistickém webu. Čečenští bojovníci na něm svolávají své druhy ve zbrani k návratu domů a zapojení do „svaté války proti Rusku“.
Výzvy k džihádu nemusí vyslyšet jen Čečenci. Podobně jako oni totiž vyznává sunnitskou větev islámu většina z 20 milionů muslimů žijících v Rusku. Rovnice je v tomto ohledu jednoduchá – Rusko v Sýrii bombarduje pozice sunnitské opozice a podporuje šíitské alávity, ke kterým se hlásí i klan Asadů. Není proto divu, že mezi ruskými muslimy budí poslední válečné dobrodružství Kremlu velké vášně, připomíná server Newsweek.
Není tajemstvím, že ruské tajné služby se k muslimům staví podezřívavě. „Všechno, co nemohou kontrolovat, považují za extremismus,“ myslí si o jejich přístupu Harun Sidorov, ředitel Národní organizace ruských muslimů. Podle experta na islám z think-tanku Carnegie Moscow Center Alexeje Malašenka s Islámským státem sympatizuje asi půl milionu ruských muslimů. Mnozí z nich věří, že islamisté bojují za sociální spravedlnost a legitimní vládu. Jiní oceňují, že se postavili na odpor Západu.
Strach z kritiky Kremlu
K otevřené kritice Kremlu se ruští muslimové zatím neodhodlali. Zjevně se nejedná o taktický tah, ale strach z možných následků. „Muslimové v Rusku byli umlčeni represivní politikou, kterou Putin prosazuje během svého úřadování,“ vysvětluje Ajrat Vachitov, bývalý imám z Tatarstánu, který byl v Rusku v roce 2005 zatčen kvůli podezření z terorismu. Později byl propuštěn kvůli nedostatku důkazů.
Rusové v SýriiTOW: Syrské tanky krotí rakety řízené po drátě ŠEST POHLEDŮ: Orli se zamalovanými hvězdami a zvěsti o Kubáncích HODNÍ HOŠI: Existuje ještě v Sýrii umírněná opozice? VOTÁPEK: Putin zastínil Západ, ale zbrojení ho stojí čím dál víc VÝZBROJ: Co nasadili Rusové v Sýrii? ROSNIČKA: Počasí je jako stvořené pro bombardování |
Část ruské muslimské obce počínání Moskvy podporuje. Ravil Gainutdin, který stojí v čele Rady ruských muftí, se opakovaně snaží mírnit nesouhlasné projevy ozývající se z řad ruské muslimské komunity. Neměla by prý současnému počínání Ruska v Sýrii přikládat žádný politický podtext. Gainutdin uklidňuje veřejnost, která se obává možných útoků extremistů na území Ruska.
Moskva poslední velké útoky zažila v roce 2011, kdy při sebevražedném atentátu na letišti Domodědovo zemřelo sedmatřicet lidí. Situace na Kavkaze se značně zklidnila, ale teroristé se čas od času připomenou - jako v prosinci minulého roku, kdy zaútočili v Grozném (více čtěte zde).
Expert na ruské bezpečnostní služby Andrej Soldatov nicméně tvrdí, že jeho vlast není na novou vlnu teroru připravena.
„Ruský protiteroristický systém byl navržen v polovině minulého desetiletí. Jeho hlavním cílem bylo zastavit skupiny ozbrojenců v přebírání nadvlády nad regiony s důležitou infrastrukturou. Nešlo o prevenci teroristických útoků,“ vysvětluje Soldatov, a dodává, že bezpečností opatření v Moskvě a dalších velkých městech považuje za dysfunkční.
