V prohlášení povstalců citovaném agenturami se uvádí, že „vedení Talibanu a rodina mully Umara oznamují úmrtí zakladatele a vůdce (hnutí) na (neupřesněnou) nemoc“. Prohlášení, které bylo vydáno jménem Umarova bratra mully Abdula Manana a jeho syna Muhammada Jakúba, se také omlouvá za „mnoho chyb, které mulla Umar během své vlády Afghánistánu udělal“.
O smrti Umara veš středu informovala afghánská vláda s odvoláním na informace tajných služeb. „Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky zemřel v Pákistánu v nemocnici,“ uvedla vláda v tiskové prohlášení (více o smrti Umara zde).
Jedna z frakcí Talibanu prosazovala jako Umarova nástupce některého z jeho synů. Do čela organizace však podle zdrojů blízkých vedení Talibanu zamíří Achtar Mohammed Mansúr. Narodil se v roce 1960 v paštunské rodině v jihoafghánském Kandaháru, který je kolébkou hnutí Taliban. Ze stejné provincie pocházel i zakladatel a dosud jediný vůdce hnutí mulla Umar.
Média Mansúra popisují jako nepřehlédnutelnou postavu; měří 182 centimetrů, je rozložitý a jako většina bojovníků Talibanu má černý plnovous. Ve vládě Talibanu, která řídila Afghánistán v letech 1996-2001, zastával poměrně málo vlivný post ministra dopravy a civilního letectví.
Pragmatik bez charismatu
Proslavila ho až v roce 1999 role vyjednávače po únosu letadla Indian Airlines na trase z nepálské metropole Káthmándú do indického hlavního města Dillí. Letadlo bylo únosci donuceno přistát v Kandaháru a Mansúrovi se povedlo vyjednat propuštění několika pákistánských radikálů zadržovaných v Indii výměnou za osvobození rukojmích z letadla.
Po svržení Talibanu v roce 2001, k němuž přispěla invaze zahraničních jednotek vedených Spojenými státy, Mansúr uprchl do pákistánské finanční metropole Karáčí, kde strávil několik let, než se Taliban přeskupil. Poté obnovil své aktivity v Afghánistánu - byl údajně zapojen do obchodování s drogami, plánování útoků na afghánské úřady a koordinace sebevražedných atentátníků.
V roce 2003 mulla Umar jmenoval Mansúra do desetičlenné rady, která představuje vedení Talibanu. V roce 2010 byl Mansúr podle listu The New York Times jmenován zástupce mully Umara a údajně začal posilovat svou pozici tím, že dosazoval do klíčových funkcí své spojence.
Podle deníku The New York Times je Mansúr „pragmatik, který má podporu mnoha bojovníků Talibanu“. Postrádá prý ale tajuplnost charizmatického mully Umara, který dokázal udržet toto nesourodé hnutí pospolu, ačkoli 13 let nebyl spatřen na veřejnosti a ani někteří představitelé Talibanu si nebyli jistí, zda je živý, nebo mrtvý.
Odložené mírové rozhovory
Mansúr je také zastánce mírových rozhovorů s Kábulem, uvádí server BBC. První kolo mírových rozhovorů se konalo 7. července v pákistánské metropoli Islámábádu za přítomnosti amerických a čínských vyjednávačů. Afghánský prezident Ašraf Ghaní stanovil mírový dialog s Talibanem za svou prioritu.
Pákistán však ještě před čtvrtečním prohlášením Talibanu ohlásil, že druhé kolo rozhovorů se odkládá. Jednat se mělo v pátek. Mluvčí Talibanu se od rozhovorů distancoval.
Mulla Umar stál v čele talibanského režimu v době jeho svržení americkými intervenčními silami v roce 2001. Patřil k nejhledanějším lidem na světě. Washington nabízel za jeho dopadení 10 milionů dolarů. Zprávy o smrti mully Umara se objevily již v minulosti, Taliban je však vždy popřel.
