Podle českého ministra zahraničí záleží na aktuálním vývoji na východě Ukrajiny. Tedy v regionu, o nějž se sváří ukrajinská armáda s dobrovolnickými prapory na jedné a separatisté s ruskými vojáky a technikou na druhé straně. Ruské zapojení do konfliktu je podle Ukrajinců i NATO značného rozsahu.
Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko sice v úterý podepsal návrh vzbouřenců na novou ústavu, prakticky okamžitě se od něj ale distancoval. Návrh hovořil o územích pod kontrolou povstalců i o poloostrovu Krym, který Rusko zabralo pomocí elitních vojenských složek, jako o součástech Ukrajiny. Na linii doteku mezi oběma stranami se stále místy střílí.
Červnová Evropská rada bude mít podle Zaorálka v zásadě tři možnosti. Buď se ukáže, že strany konfliktu na Ukrajině dodržují dohody uzavřené v běloruském Minsku a bude možné směřovat k postupnému odbourávání sankcí, nebo bude zřejmé, že pokrok není jednoznačný a situace se bude dále sledovat. Třetí možností je pak zesílení sankcí v případě nových střetů, řekl šéf české diplomacie v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
Jako příklad Zaorálek uvedl nedávné zapojení asi 20 tanků a až tisíce vojáků do bojů na východě Ukrajiny. Pokud by se něco takového opakovalo, byl by to důvod k přikročení k dalšímu kroku sankcí, míní. Za pravděpodobný vývoj to ale neoznačil. „Na základě dosavadních debat za nejpravděpodobnější verzi pokládám to, že budou sankce prodlouženy do konce roku,“ uvedl.
„Na základě dosavadních debat za nejpravděpodobnější verzi pokládám to, že budou (sankce) prodlouženy do konce roku,“ uvedl.
Rozmístění vojáků USA v Česku? Zaorálek nevidí důvod
Místopředseda ODS a poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil v debatě řekl, že pokud bude pokračovat porušování Minských dohod, které zatím dodržovány nejsou, tak jsou na řadě další sankce. „Český národní zájem přece je, aby se nerozšiřovala sféra ruského vlivu směrem na západ, tedy směrem k nám,“ podotkl.
Oba politici také komentovali zprávy zahraničních médií o tom, že Spojené státy chystají rozmístění těžké vojenské výzbroje v pobaltských a východoevropských státech, aby uklidnily tamní spojence, které znervóznila ruská intervence na Ukrajině. Nejmenovaný vysoký představitel Spojených států v sobotu podle agentury Reuters v reakci na zprávu listu The New York Times řekl, že Pentagon je připraven rozmístit v těchto zemích tanky, bojová vozidla a další těžké zbraně až pro 5 000 amerických vojáků.
“V České republice z vojenského hlediska nevidím důvody k nějakému rozmisťování,“ uvedl k tomu Zaorálek. Zahradil by proti rozmístění určitého počtu amerických vojáků v ČR naopak prý nic nenamítal.
Řeč přišla i na pomoc, kterou Česko poskytuje Ukrajině. Loni to podle Zaorálka byla pomoc ve výši 43 milionů korun. „V tomto roce ta suma bude tuším 93 milionů a na čistě humanitární záležitosti by to mělo být dohromady na konci roku 18 milionů,“ poznamenal. Domlouvá se podle něj také další humanitární evakuace zdravotně postižených obyvatel v programu MEDEVAC, která přijde asi na 17 milionů korun.
Z Ukrajiny během konfliktu uprchlo na milion lidí, dalších asi 1,3 milionu je vnitřně vysídlených. Do střední a západní Evropy vedle části z nich míří i statisíce uprchlíků z jihu. Evropská komise proto navrhuje povinné kvóty pro jejich přijímání. Zaorálek i Zahradil je odmítli. Podle ministra zahraničí Česko usiluje o to, aby se EU v této otázce dohodla a aby se jednotlivé země nepřehlasovávaly. Jednou z možných cest by mohly být kvóty, které by měly jen doporučující charakter.
