Klid Tomášovi Kočímu skončil před dvěma týdny, když si ho pozvali k Okresnímu soudu v Mostě a oznámili mu, že ve středu 3. června propustí z psychiatrické nemocnice starší z žen Evu K. Pochopil to tak, že si má opět dávat pozor. O propuštění rozhodl litoměřický okresní soud 18. května, když pacientce změnil ústavní léčbu na ambulantní.
„Stalo se to na návrh léčebny. Všechny strany s tím souhlasily, takže je rozhodnutí pravomocné,“ popsal předseda litoměřického soudu Miroslav Kureš.
Vedení nemocnice v Horních Beřkovicích se ke konkrétnímu případu nechce vyjadřovat, ani propuštění pacientky potvrdit. „Nemohu vám to žádným způsobem okomentovat,“ sdělil ve středu primář Tomáš Turek.
S dcerou Evy K. Barborou chodil Tomáš Kočí na gymnázium. Jednou na maturitním večírku se jí zastal a od té chvíle se stal středobodem jejího života. Snažila se mu vlichotit do přízně. Časem se k dceři ještě razantněji připojila matka.
V Mostě se proslýchá, že se bývalá učitelka „zbláznila“ v těhotenství. Na dceru zůstala sama a od té doby to s ní šlo z kopce.
„Nebralo to konce a já postupně ztrácel nervy. Ty dvě na mě číhaly před domem, věděly, kam chodím sportovat. Přišly i na bowling. Pokřikovaly, sprostě nadávaly a různě se do mě navážely,“ líčí Tomáš Kočí krušné soužití s „šedivkami“, jak matku a dceru překřtili už jeho spolužáci na vysokoškolské koleji.
Stalkerky rozbily několik vztahů
Vysokou školu Tomáš vystudoval pod drobnohledem obou žen. Nezažil přitom zrovna hezké věci. Jednou se za ním přiřítily do obří menzy v Suchdole a začaly nahlas velmi sprostě nadávat.
Kauza „Šedivky“Eva K. a její dcera Barbora pronásledovaly Tomáše Kočího od roku 2003. Tropily mu scény na veřejnosti, rozvrátily mu několik vztahů. V roce 2011 soud ženám předběžným opatřením zakázal ke Kočímu se přibližovat. Zákaz porušily ještě týž den. V roce 2013 soud poslal Evu K. do psychiatrické léčebny. Kočí měl od té doby klid. Důvody ústavní léčby však nyní podle soudu pominuly. |
„Studenti se začali štítivě zvedat od nedojedených obědů. Najednou koukám, že jsem v jídelně zůstal jen já se dvěma solidárními kamarády,“ vzpomíná.
Stalkerky mu tímto způsobem rozbily několik vztahů. „Naštěstí moje současná přítelkyně Míša má nervy jako ze železa,“ říká dnes.
Jeho přítelkyně Michaela si také užila své. „Čekaly na mě před obchodem, kde jsem prodávala. Matka dceru před Tomášem vždycky načesávala. Jednou nám mladá hodila do schránky potvrzení o tom, že studuje vysokou školu, s poznámkou, že já jsem jen prodavačka,“ popisuje mladá žena.
Báli se. Nemohli spoléhat na to, že stalkerky zůstanou „jen“ u nadávek. Tomáš proto vozil svou partnerku do práce a tam ji zase vyzvedával. A na doporučení soudu si pilně psal poznámky, dokumentoval, fotil a nahrával scény, které ženy na veřejnosti působily.
Znalci doporučili ženy od sebe oddělit
V roce 2013 se mu podařilo docílit toho, že soud poslal Evu K. na ochranné psychiatrické léčení. Odvolala se a nějaký čas trvalo, než Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání zamítl. Teprve pak matku mohli umístit na uzavřené oddělení léčebny v Horních Beřkovicích.
Manipulativní vliv matky na dceru ostatně potvrdili i znalci, kteří doporučili ženy od sebe oddělit. Dceři Barboře soud uložil jen ambulantní léčbu a uplynulé měsíce o ní Tomáš nevěděl.
„Trpí sice duševní nemocí, ale jsou inteligentní, takže se v tom naučily chodit. Zaměstnávaly soudy a dokázaly to náležitě protahovat. Bylo například téměř nemožné jim předat předvolání k soudu. Naštěstí máme v Mostě velmi akčního soudního doručovatele, který byl ochotný na moje zavolání za nimi kamkoliv přijet,“ říká Tomáš.
Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je tento případ stalkingu poněkud atypický. Jeho nejčastější variantou je totiž pronásledování ze strany expartnera. Poslední výzkum Evropské unie ukázal, že duševně nemocných je pouze desetina pachatelů stalkingu. Zvláštní je v tomto případě i to, že pachatelkami jsou ženy a rovnou dvě.
„Na tento případ se hodí francouzské označení ‚šílenství ve dvou‘. Jde o situaci, kdy duševně nemocný svým přesvědčivým a sugestivním chováním ovlivní blízkého člověka, s nímž žije. A to natolik, že spadne do stejného vidění světa. Cítí a myslí podobně jako pacient, prostě to od něj převezme,“ přibližuje policejní psycholožka.
Podívejte se, jak útočila Eva K. na Tomáše Kočího:
4. července 2011 |
