Se školou se soudí propuštěná učitelka Kateřina Beranová, která dostala výpověď v Teplicích. Její žalobu na neplatnost výpovědi řešil okresní soud už v roce 2013, ale zamítl ji a Beranová se odvolala. Ve středu začal spor řešit ústecký krajský soud, rozsudek padne 14. ledna.
Zákon nařizuje učitelům až na výjimky mít pedagogické vzdělání nebo do 31. prosince 2014 aspoň začít studovat. Mezi postiženými učiteli jsou středoškoláci, ale i vysokoškoláci, kteří učí odborné předměty, ale nedostudovali předepsanou pedagogiku.
V případě Beranové hrály roli vedle chybějícího pedagogického vzdělání zřejmě i neshody s vedením školy. Beranová nastoupila do ZŠ Buzulucká v roce 2007. Škola tehdy zoufale sháněla češtináře a Beranová uspěla i díky tomu, že v minulosti češtinu na pedagogické fakultě studovala, ovšem nedokončila ji.
„Slíbila, že si pedagogické vzdělání doplní,“ vzpomíná ředitelka Milena Hodková.
Učitelka studovala veřejnou správu a politiku
Beranová už předtím vyučovala na jiné škole, a když začal platit zákon, jenž nařizoval, že učitelé musí mít potřebné vzdělání, začala opět studovat. Jenže místo pedagogické fakulty šla na Ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity na obor veřejná správa a politika. Prý jí ani nic jiného nezbývalo.
Zákon o vzdělání učitelůV roce 2004 začal platit zákon, podle kterého si nekvalifikovaní učitelé musejí doplnit pedagogické vzdělání. Termín, odkdy musí začít studovat, se několikrát odsunul, poslední se zastavil na datu 31. prosince 2014. Ministerstvo školství dopady zákona ztlumilo výjimkami, které platí pro rodilé mluvčí a kantory starší 55 let s alespoň 20letou praxí. |
„Žádná pedagogická fakulta v České republice tehdy nenabízela dálkové studium žádného předmětu pro druhý stupeň základních škol,“ řekla Beranová a soudu předložila prohlášení děkanů.
Její slova potvrdil třeba proděkan pro studium pedagogické fakulty ústecké univerzity Jiří Škoda. Učitelka myslela, že „náhradním řešením“ získá kvalifikaci pro výuku občanské výchovy a volby povolání.
„Měla jsem informaci z Ministerstva školství, že veřejná správa a politika svým charakterem odpovídá předmětu občanská výchova a volba povolání,“ vysvětlovala Beranová.
Ředitelka teplické školy Hodková však namítá, že Beranová mohla studovat prezenčně a chodit na fakultu denně. „Tak, jako jiní naši učitelé, kterým jsme také vždycky vyšli vstříc, když řekli, že mají například důležitou přednášku,“ poznamenala ředitelka.
Dnes učitelka učí v Ústí a dálkově studuje češtinu
Na České zemědělské univerzitě získala Beranová titul bakalář a poté i inženýr. Pedagogické vzdělání jí ale dál chybělo. V dubnu 2012 došla ředitelce trpělivost a dala jí výpověď.
V srpnu 2012 podala Beranová žalobu, argumentovala tím, že na zahájení studia měla čas až do konce roku 2014, jak stanovil zákon, jehož platnost byla několikrát posunuta.
Hodková však oponuje, že zákon ředitelům na druhou stranu nenařizuje, aby si drželi učitele, se kterými nejsou spokojení.
Beranová až dva roky po výpovědi vystudovala pedagogiku, psychologii a didaktiku na pedagogické fakultě ústecké univerzity a od loňska dálkově studuje v Liberci český jazyk a literaturu pro druhý stupeň základních škol, což už dnes je možné. Učí na jiné škole v Ústí nad Labem.
Většina učitelů si vzdělání doplňuje nebo má výjimku
Na Teplicku pracuje bez kvalifikace 102 učitelů, odejít ale musí jen pět. Třeba na ZŠ Edisonova v Teplicích je bez pedagogického základu momentálně 10 lidí, ze školy ale nepůjde nikdo. Všichni si buď začali doplňovat pedagogické vzdělání, nebo splňují podmínku, že jim už bylo 55 roků a vyučují déle než 20 let.
„Studují čtyři,“ říká ředitel školy Vladimír Mašek. Dva angličtináři mají sice dlouholetou praxi, ale ne tak dlouhou, aby to stačilo na výjimku. „Angličtinu přitom ovládají, jeden absolvoval i stáž v Japonsku,“ přiblížil Mašek.
Studovat pedagogickou fakultu nyní musí i žena, která na ZŠ Edisonova učí žáky na I. stupni, a další, vyučující hudební výchovu. Přitom jde o profesionálku s konzervatoří. „Dříve se konzervatoř rovnala bakalářskému pedagogickému studiu,“ připomíná ředitel Mašek. Zbylých šest kantorů spadá do výjimky.
Na další teplické ZŠ Maršovská bude muset odejít učitelka informatiky a němčiny. „Už skoro rok je nemocná, nezačala studovat a ani nesplňuje podmínku věku a praxe. Až ukončí pracovní neschopnost, budeme s ní muset bohužel rozvázat pracovní poměr,“ sdělila ředitelka Naděžda Köhlerová.
Pro školu ani žáky to ale nebude znamenat žádnou komplikaci. „Máme za ni náhradu,“ dodala ředitelka.
Kvalifikaci v kraji nemá téměř 1 900 učitelů
Podrobná aktuální čísla ze všech měst nejsou k dispozici, nemá je Česká školní inspekce, krajský úřad ani magistráty. Ministerstvo školství disponuje poslední statistikou z loňského února. Podle ní bylo v kraji 11 316 pedagogů, bez kvalifikace bylo 16,5 procenta.
Tehdy studovalo 6,9 procenta u dalších 3,5 procenta byl předpoklad, že studovat začnou. Zbývalo 6,1 procenta učitelů, pro něž neplatí výjimka a studovat nechtějí. Těmto 113 by teoreticky mohly hrozit výpovědi.
Ředitel ústeckého inspektorátu České školní inspekce Josef Sušanka ale upozorňuje, že to nutně neznamená, že tito lidé musejí ze školy odejít.
„Když ředitel prokáže, že shání kvalifikovaného učitele a že vyhlásil výběrové řízení, ale nedaří se mu nikoho získat, může ve škole nechat i nekvalifikovaného. A není to omezeno žádným termínem, platí to do doby, než kvalifikovaného sežene,“ sdělil Sušanka.
