NATO střídá strážce nebe na východě a Litva řeší špionážní skandál

Posílenou ochranu vzdušného prostoru na východní hranici NATO převzaly belgické, italské, polské a španělské stíhačky. Střídání ale doprovází špionážní aféra. Litva totiž ve stejnou dobu zadržela skupinu několika osob včetně jednoho důstojníka. Ten se měl podílet na plánování letů přímo na základně, odkud pohotovostní stíhačky NATO startují, a předávat citlivé informace pravděpodobně Rusku.

Špionážní aféru odhalily litevské úřady zrovna ve chvíli, kdy se na letecké základně Šiauliai připravovalo střídání mise, v níž letouny členských zemí NATO zajišťují ochranu vzdušného prostoru nad celým Pobaltím.

Minulou středu zadržely bezpečnostní jednotky skupinu několika lidí a úřady je obvinily ze špionáže pro zahraniční zpravodajskou službu. Pro jakou konkrétně zatím neuvedly, nicméně litevská prokuratura nevyloučila Rusko.

Ochrana Pobaltí

Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají vlastní stíhací letectva, a proto se od roku 2004 v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají vždy po čtyřech měsících členské země NATO. V letech 2009 a 2012 zajišťovali ochranu také čeští letci s gripeny.
Letouny operují ze základny u Šiauliai v Litvě a musí vystartovat pokaždé, když radary zachytí podezřelý nebo nekomunikující stroj. V takovém případě neznámý stroj doženou, identifikují, zkusí s ním navázat komunikaci a v případě potřeby doprovodí do bezpečné vzdálenosti. 

Drtivá většina ostrých startů je kvůli ruským vojenským strojům mířícím do ruské enklávy Kaliningradu či nazpět. Ruské letouny totiž nedodržují letové plány, odkloní se z trasy a často létají bez zapnutého "odpovídače". Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.
U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro pohotovostní piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.

Mezi zadrženými je také důstojník litevských vzdušných sil, který se měl podílet na plánování a koordinací letů přímo na základně u Šiauliai, odkud alianční pohotovostní letouny startují především k nekomunikujícím ruským vojenským strojům. Informaci potvrdilo litevské ministerstvo obrany s tím, zadržený důstojník je vyšetřován podle „článku 119 trestního zákoníku, tedy pro podezření ze špionáže“.

Velitel základny Vidmantas Raklevičius uvedl, že byl skutečně zadržen jeden z jeho důstojníků. Totožnost ale zatím odmítl zveřejnit. „Zvláštní služba mě informovala o jeho zatčení,“ řekl litevský plukovník.

Šéf parlamentního výboru pro obranu a národní bezpečnost Artúras Paulauskas později uvedl, že je pravděpodobné, že zmíněný důstojník předával Rusku citlivé informace ze základny.

Pobaltí chrání čerstvé síly

NATO s přelomem roku vystřídalo posílenou ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím. Kanadské a portugalské stíhačky na základně Šiauilai v Litvě nově nahradili Italové se čtyřmi stroji Eurofighter a Poláci se stejným počtem letounů MiG-29.

V polském Malborku belgičtí kolegové vystřídali nizozemské stroje F-16. Na základně Ämari v Estonsku zase po čtyřech měsících skončili němečtí stíhači, které vystřídali španělští letci rovněž se stroji Eurofighter.

Němci za dobu svého nasazení zaznamenali 19 ostrých startů. „Většinou to bylo kvůli ruským letadlům v neutrálním vzdušném prostoru, jež nepoužívala transpondéry,“ uvedl mluvčí základny Alar Laats.

Fotografie

Obvykle vzdušný prostor nad Pobaltím chrání nanejvýš 4 stíhačky NATO v rámci takzvaného Air Policingu. Kvůli ruské anexi Krymu a obavám pobaltských republik Aliance loni na jaře ochranu své východní hranice znatelně posílila. A takový stav chtějí spojenci udržet nejméně do konce letošního roku.

Rusko od loňského jara v souvislosti s krizí na Ukrajině a zmrazenými vztahy ze strany Západu totiž bezprecedentně navýšilo aktivity svého vojenského letectva v oblasti. Většinou jde o vojenské stroje, transportní i bojové, které přelétávají do ruské enklávy Kaliningradu nebo zpět bez letových plánů a vypnutých transpondérů. Většinou se pohybují v mezinárodním vzdušném prostoru, někdy však krátce naruší i vzdušný prostor některé země.

Naposledy 30. prosince měl ruský transportní stroj An-72 asi minutu letět zhruba 2,2 kilometru hluboko ve vzdušném prostoru Estonska, poblíž ostrova Vaindloo ve Finském zálivu. Moskva informaci popřela. „Let se uskutečnil nad neutrálními vodami Baltského moře, v přísném souladu s mezinárodními předpisy, aniž by byl dotčen estonský nebo jiný vzdušný prostor,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení.

V této oblasti šlo o pátý podobný případ, a estonské ministerstvo zahraničí si proto předvolalo ruského velvyslance pro předání protestní nóty.