Principem map učebního pokroku je, že ukazatelem výsledků dítěte není známka, ale pohyb po mapě, uvedl Martin Drnek ze společnosti Scio na úterní tiskové konferenci konané při příležitosti tříletého fungování aplikace.
Mapa pokrokuProjekt Map učebního pokroku je financován z Evropského sociálního fondu a pro školy je proto po registraci k dispozici zdarma. Aplikace obsahuje šest map pro šest různých předmětových oblastí. Jsou to: matematická gramotnost, český jazyk a psaný projev, anglický jazyk, přírodovědná gramotnost, společenské vědy a čtenářská gramotnost. I když financování projektu z evropských prostředků skončilo, bude aplikace a včetně všech materiálů dostupná nadále zdarma. |
Každý žák zapojený do projektu má na webových stránkách svůj profil, na němž jsou v šesti oblastech zachycovány jeho konkrétní pokroky.
V praxi to vypadá tak, že na obrázku hory se po cestičkách pohybuje červený praporek. V první třídě se ocitá na úpatí hory a postupně se posunuje výš a výš s tím, jak se dítě v příslušném předmětu zdokonaluje. Tvůrci projektu se prý snažili využít základní prvky, které děti dobře znají z počítačových her, tedy že se jejich „avatar“ postupně dostává do vyšších úrovní.
„Hodnocení akcentuje posun daného žáka, nenálepkuje ho, nesrovnává s ostatními. Každý žák má šanci a je jen na něm, jak ji využije,“ říká Jaroslava Matějíčková ze ZŠ Františkovy Lázně. „Cítí se ve škole dobře, nestresuje se a vzdělává se pro sebe, pro radost z vlastního pokroku,“ dodává.
Žák může být v různých předmětech na různých úrovních a jednotlivé stupně nekopírují přesně devět ročníkům základní školy. Vrcholu nemusí dosáhnout každý, poslední šestá úroveň je chápána jako jakýsi nadstandard. V rámci jednotlivých předmětových oblastí je navíc možné odděleně hodnotit dílčí kompetence, například v angličtině čtení, poslech a písemný nebo ústní projev.
Rodiče novince zatím nerozumí, chtějí známky
Tvůrci projektu připouští, že rodičům bývá tento způsob hodnocení méně srozumitelný. Právě proto většina škol zapojených do projektu zatím zůstává také u klasického známkování, které funguje paralelně s mapami pokroku.
„Pro rodiče to je nepřehledné, protože je zvyklý na nějaký způsob hodnocení, kterým on sám prošel. Když žák přijde a řekne, že je na třetí úrovni, tak se zeptá: A jakou máš známku?“ říká Drnek. V přechodové fázi proto školy využívají duální systém, čímž se snaží rodiče na novou formu hodnocení připravit.
Mapa učebního pokroku, na které žáci i rodiče mohou sledovat individuální pokrok žáka.
Tradiční známkování má výhodu v tom, že je pro rodiče lehce srozumitelné, nicméně informace, která z něho vede, podle Drnka není dostatečná, aby žáka motivovala. V mapě pokroku se naproti tomu může jednoduše podívat, co ho na konkrétním místě čeká, a proč se má učit právě teď tu a tu věc. „Pokud máte žáka, který celý rok dostává jen trojky, tak nemá žádnou informaci, ví jen, že je trojkař. Na mapě se mu však zobrazí posun,“ dodává Drnek.
Považujete hodnocení pokroku za lepší způsob, než je klasické známkování?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 5. prosince 2014. Anketa je uzavřena.
Také pro učitele je hodnocení časově náročnější, podotýká Helena Zamazalová, učitelka ze Sportovní soukromé ZŠ v Litvínově, která Mapy učebního pokroku začala pro třetí třídu využívat na začátku tohoto školního roku. Děti to však podle ní baví. „Vidí tam tu cestu. Rozkliknou si vlákno a vidí: ‚Tady mi to nejde, tady jsem dál než Pepa.‘ Rády se navzájem porovnávají,“ říká Zamazalová.
Celkem aplikaci alespoň do určité míry využívá 158 škol, přičemž z toho aktivně 52 základních škol a gymnázií.
Detail současné úrovně žáka v matematice. Jednotlivé cestičky znázorňují různé typy schopností a dítě po nich může postupovat různou rychlostí.
