„Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová v listu Dagens Nyheter.
Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince“. „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ řekl.
„Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 obsahují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.
Palestina a ČRZastoupení Palestinské národní správy v ČR nese označení Velvyslanectví Státu Palestina od února 1989, poté, co tehdejší ČSSR v roce 1988 uznala vyhlášení Státu Palestina. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny, od roku 1983 s diplomatickým statutem. Podle ministerstva zahraničí se Česko k Palestinské národní správě vztahuje jako ke státu ve fázi vzniku. Proto v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU podporuje vznik a vývoj jednotlivých státních prvků a aspektů, které umožní konečný vznik plnohodnotné státnosti v rámci mírové dohody s Izraelem. Současně však nepokládá Palestinská autonomní území za stát. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR |
Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.
Vláda premiéra Stefana Löfvena o svém záměru uznat Palestinu informovala začátkem října. Švédská ministryně zahraničí ve čtvrtek sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.
Dále napsala, že Evropská unie už v roce 2009 ohlásila, že je připravena uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. „Jsme teď připraveni ujmout se vedoucí role a myslíme, že to ukáže cestu ostatním,“ tvrdí Wallströmová. Vláda se podle ní domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolu dané území a země nemá pevně stanovené hranice. „Existuje vláda, která má vnitřní i vnější kontrolu. Proto světové společenství dospělo k názoru, že Palestina... je schopna vzít na sebe odpovědnost jako stát,“ sdělila.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous ve čtvrtek vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy. „Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá,“ podotkl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky,“ zdůraznil Zaorálek.
EU nebyla při hlasování jednotná
Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznala tím rovněž existenci Izraele. Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě ČR také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.
Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. Palestinci sice stále nemají hlasovací právo, ale mohou se stát členy agentur OSN a také Mezinárodního trestního soudu.
ČR ve VS OSN jako jediná evropská země hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy z pohledu opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny. Řekl tehdy, že se ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.
EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.
