Moravičany, Náklo, Chomoutov, Poděbrady - na Olomoucku lidé zavlečeného mlže najdou téměř ve všech zatopených pískovnách, natrefí na něj ale také v lomech, jako jsou Výkleky či Nová Ves u Litovle. Funguje jako přirozená čistička vody, filtrací z takzvaného vodního sloupce získává potravu.
„Nejvýznamnějším působením slávičky je její schopnost filtrace. Při té dochází k zásadnímu přesunu materiálu z vodního sloupce na dno. Filtrace neustává ani po nasycení živočicha a materiál je ve formě výkalů a pseudovýkalů vyvrhován do okolí,“ popisuje Vladimír Uvíra z katedry zoologie UP v Olomouci. On a jeho studenti se studiu slávičky věnují dlouhodobě.
Umění tohoto mlže čistit vodu napomohlo k jeho masivnímu rozšíření. Na některá místa ho zanesla povodeň z roku 1997, na jiná pak slávičku schválně vysadili potápěči, kteří této schopnosti chtěli využít.
Při vrcholu jich na Poděbradech bylo 40 tisíc na metr čtvereční
Problém ale podle odborníků je, že intenzivní filtrace působí značné změny v ekosystému. Výsledkem tak sice je průhlednější a čistější voda, ale také velká redukce fytoplanktonu. Ten však hraje podstatnou roli v potravním řetězci dalších živočichů.
Slávička přitom, stejně jako ostatní nepůvodní druhy, nemá v místní přírodě predátora. Při vrcholu jejího osídlení jich na Poděbradech bylo kolem čtyřiceti tisíc na metr čtvereční.
„Bojovat se s ní dá těžko, zatím nikdo na nic nepřišel. Jedině omezit uvedené aktivity, kterými se šiří na nové, dosud nezasažené lokality. Jakmile se někam dostane a podmínky jí vyhovují, nelze se jí zbavit,“ vysvětluje Uvíra.
Invazivních druhů je víc ohrožujících vodní ekosystémy je víc
Slávička však není jediným vodním živočichem, který odborníkům na Olomoucku dělá starosti. Patří mezi ně i dva nepůvodní druhy ryb. Jde o karase stříbřitého a střevličku východní.
„Karas stříbřitý na Olomoucku postupně osídlil snad všechny vody s příznivými podmínkami. Je odolný, obývá i lokality, kde ostatní druhy prakticky nejsou,“ říká Petr Loyka z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu. Podle něj přemnožení této ryby způsobilo oslabení a někde i zánik populace karase obecného, který tu býval dříve běžný.
Obdobně nežádoucím druhem je pak střevlička východní. „Konkuruje našim drobným druhům kaprovitých ryb. Má mimořádné reprodukční schopnosti, a to nejen ve stojatých, ale i v tekoucích vodách. V Olomouci jsme ji zaznamenali v Moravě přímo ve městě. A byla i jedním z prvních obyvatel Plumlovské přehrady po očistě,“ dodává Loyka, který varuje:
„Nepůvodní druhy budou představovat jedno z největších biologických a ekologických nebezpečí budoucnosti. Myslím si, že v pořadí se dostanou hned za ekologické havárie.“
