„V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli poprvé v historii první auxiliární transplantaci jater v České republice,“ stojí v tiskové zprávě s tím, že v Evropě podobný zákrok dosud podstoupilo jen dvacet pacientů. Je totiž mimořádně technicky náročný.
Levý jaterní lalok lékaři IKEM při více než jedenáctihodinovém zákroku voperovali 35letému muži. Ten se přiotrávil paracetamolem, tedy látkou v lécích na bolest a horečku. Jejich větší množství muž podle mluvčí institutu Veroniky Velcové užil, aby zahnal virózu a mohl se rychle vrátit do práce, za kterou dojížděl do metropole. Jenže místo uzdravení si přivodil akutní selhání jater. Skončil proto na JIP jedné z pražských nemocnic. Odtud jej převezli na začátku září do IKEM.
Tři operace v jedné
„Šlo o tři operace v jednom zákroku,“ podotkl k technické náročnosti zákroku přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, který transplantaci provedl.
„Museli jsme velmi šetrně a opatrně zmenšit játra dárce tak, aby byla v dostatečné kvalitě k transplantaci. Navíc jsme museli zmenšit selhávající játra u příjemce, která byla kvůli otravě oteklá, krvácela a dotyčnému se skoro nesrážela krev. Přičemž já ho nesměl operací ohrozit. Bez dalšího odpočinku pak následoval třetí výkon - do prostoru v těle pacienta, který je velmi limitovaný, jsme museli šetrně a technicky perfektně našít tu část jater, kterou jsem předtím zmenšil tak, aby to všechno fungovalo,“ popsal pro iDNES.cz Froněk.
Nebylo jiné volbyRozhovor s přednostou Froňkem |
Při akutním selhání jater se hraje o hodiny. Lékaři z IKEM proto na řešení pacientova stavu neměli ani den. S největší urgencí proto začali shánět orgán dárce, protože jenom ten mohl dát pacientovi šanci na život.
Několik hodin po urgentní výzvě přišla nabídka jater, která však byla nevhodná. Mimo jiné i kvůli tomu, že zemřelý dárce měl jinou krevní skupinu. Jenže jiná játra nebyla a lékařům bylo jasné, že je to jediná možnost, proto se vydali na dosud málo probádanou medicínskou cestu.
Schéma auxiliární transplantace jater
„V Česku, ani na východ od nás, takový zákrok ještě nikdo neudělal. Auxiliární transplantace byly celosvětově provedeny dosud jen v několika centrech. Tento typ transplantace je totiž velmi technicky náročný, navíc jsme museli řešit i další problém - příjemce měl jinou krevní skupinu než dárce. V noci před samotnou transplantací jsme mu proto třikrát vyměnili krevní plazmu a zbavili se tak protilátek. Jinak by tělo orgán vůbec nepřijalo," popsal Froněk.
„Pokud je mi známo auxiliární transplantace jater se v České republice skutečně doposud neuskutečnila. Důvodem je, že indikace této formy transplantace je zcela raritní,“ potvrdil Petr Němec, jenž vede brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Právě to je dalším ze dvou míst, kde se v ČR játra transplantují.
Podle Němce je raritnost dána omezených počtem pacientů, pro které je zákrok vhodný. „Obecně se provádí u nemocných, kde dojde k selhání jater a předpokládá se, že během určité doby vlastní játra funkci obnoví,“ dodal s tím, že v Brně nyní nemají žádného pacienta, u kterého by byla auxiliární transplantace vhodná.
Stav pacienta je stabilizovaný, rizikem jsou infekce
Bezmála po dvou týdnech od operace je stav pacienta z IKEM stabilizovaný. Zatím však není definitivně jasné, zda pacient přežije a ani to, jak dlouho bude hospitalizovaný. Zůstává na jednotce intenzivní péče IKEM. Ačkoliv se zákrok vydařil, rizikem je možná infekce.
Pokud muž přežije, má výhled, že narozdíl od těch, kteří prodělali transplantaci celého orgánu, nebude muset brát doživotně imunosupresiva. Tedy léky na potlačení imunity, které zabraňují, aby tělo cizí orgán odmítalo.
Lékaři budou moci léky po půl roce až roce od zákroku postupně snižovat na nulu. Jaterní buňky mají totiž vysokou schopnost regenerace a původní játra se tak mohou stát opět plně funkčními.
