Washington sepsal desatero ruských lží o situaci na Ukrajině

Rusko ohledně dění na Ukrajině šíří celou řadu dezinformací, ohradilo se americké ministerstvo zahraničí. Sestavilo a okomentovalo proto desetibodový seznam ruských tvrzení, které se podle Američanů nezakládají na pravdě. Podobný seznam zveřejnila také Severoatlantická aliance.

Maskovaní muži, keří obsadili sídlo gubernátora v Doněcku (8. dubna 2014) | foto: Reuters

"Rusko nadále roztáčí falešný a nebezpečný příběh k ospravedlnění svého protiprávního jednání na Ukrajině. Ruská propagandistická mašinérie podporuje projevy nenávisti a podněcuje násilí tím, že vytváří na Ukrajině falešné hrozby, které neexistují," uvádí se v oficiálním oznámení americké diplomacie. 

Ta vypracovala seznam deseti ruských tvrzení, které Američané označují za nepravdivé. K jednotlivým bodům ministerstvo doplnilo komentáře a označilo je za fakta.

Podobný seznam s "ruskými dezinformacemi" a jejich vyvracením zveřejnila o víkendu také Severoaltnická aliance. "Aby odvrátilo pozornost od svých akcí, Rusko vytvořilo sérii obvinění vůči NATO, které jsou založeny na nesprávných informacích," uvádí se v prohlášení. 

NATO v něm vyvrací například obvinění Moskvy, že se spojenci snaží dlouhé roky Rusko na mezinárodní úrovni opomíjet nebo že se NATO neustále rozrůstá i přes údajné sliby o pravém opaku.

1. ruské tvrzení Ruští agenti nejsou aktivní na Ukrajině

Fakta: Ukrajinská vláda zadržela v posledních týdnech více než tucet podezřelých ruských zpravodajských agentů, z nichž mnozí byli při zatčení ozbrojení. V prvním dubnovém týdnu získala ukrajinská vláda informace, že důstojníci ruské rozvědky GRU poskytli některým jednotlivcům v Charkově a Doněcku rady a pokyny, jak vést protesty, obsadit a udržet vládní budovy a zajistit zbraně ve zbrojnicích vládních budov. 

Dne 12. dubna se ozbrojení proruští bojovníci zmocnili vládních budov při koordinované a profesionální akci provedené v šesti městech na východní Ukrajině. Mnozí z nich byli vybaveni neprůstřelnými vestami, maskovacími uniformami s odstraněnými identifikačními znaky a ruskými zbraněmi jako AK-74 a Dragunov. Tyto ozbrojené jednotky, jejichž členové nosí černooranžové stuhy svatého Jiří spojené spojené s ruským Dnem vítězství, vztyčily ruské a separatistické vlajky na obsazených budovách a volaly po referendu o odtržení a spojení s Ruskem. 

Tyto operace jsou nápadně podobné těm, které byly namířeny proti ukrajinským zařízením během nezákonného ruského vojenského zásahu na Krymu a jeho následné okupace na přelomu února.

2. ruské tvrzení Mezi nepokoji na východě a Majdanem není rozdíl

Fakta: Tady není zdrojem ukrajinský občanský aktivismus jako u hnutí EuroMajdan, které přerostlo z hrstky studentských demonstrantů ve statisíce Ukrajinců ze všech částí země a všech oblastí života. Ruské internetové stránky otevřeně nabírají dobrovolníky pro cestu z Ruska na Ukrajinu a k podněcování násilí. 

Existují důkazy, že mnoho z těchto takzvaných "protestujících" jsou placeny za účast na násilnostech a nepokojích. Je zřejmé, že tyto události nejsou spontánními akcemi, ale spíše součástí dobře sehrané ruské kampaně k podněcování, separatismu a sabotážím ukrajinského státu. Ukrajinské orgány pokračují v zatýkání dobře vycvičených a dobře vybavených ruských provokatérů působících v celém regionu.

3. ruské tvrzení Separatisté na východě mají podporu veřejnosti

Fakta: Nedávné demonstrace na východní Ukrajině nejsou organické a nemají širokou podporu v regionu. Velká většina obyvatel Doněcku (65,7 procenta) chce podle průzkumů veřejného mínění Ústavu pro sociální výzkum a politické analýzy v Doněcku provedených na konci března, žít na sjednocené Ukrajině a odmítá spojení s Ruskem. Proruské demonstrace na východní Ukrajině byly co do velikosti skromné a postupem času slábnou.

4. ruské tvrzení Situace může přerůst v občanskou válku

Fakta: To, co se děje na východní Ukrajině by se nedělo bez ruské dezinformace a provokatérů, kteří podněcují nepokoje. Nedošlo by k tomu bez velké ruské vojenské síly nashromážděné na hranici, destabilizující situaci kvůli své otevřeně hrozící přítomností.

V regionu nedošlo k rozsáhlým protestům. Malý počet separatistů obsadil několik vládních budov ve městech jako Doněck, Luhansk a Slovjansk, ale nepodařilo se jim přilákat nějakou významnou podporu veřejnosti. Ukrajinské orgány prokázaly pozoruhodnou zdrženlivost v úsilí o vyřešení situace a zakročily jen tehdy, když byly vyprovokovány ozbrojenci a když byla ohrožena veřejná bezpečnost. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvádějí, že tyto incidenty byly úzce lokální.

5. ruské tvrzení Lidé v Doněcku odmítají vládu v Kyjevě

Fakta: Široký a reprezentativní výběr občanské společnosti a nevládních organizací v Doněcku kategoricky odmítl vyhlášení "Doněcké lidové republiky" ze strany malého počtu separatistů, kteří okupují budovu regionální správy. Stejné organizace potvrdily svou podporu prozatímní vládě a svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

6. ruské tvrzení Rusko nařídilo "částečné stažení" vojsk

Fakta: Nejsou důkazy, které by ukázaly významný pohyb ruských sil od ukrajinských hranic. Jeden prapor nestačí. Odhadem 35 až 40 tisíc ruských vojáků zůstává shromážděno podél hranice, kromě současných přibližně 25 tisíc vojáků na Krymu.

7. ruské tvrzení Etničtí Rusové na Ukrajině jsou v ohrožení

Fakta: Neexistují žádné věrohodné zprávy o tom, že etničtí Rusové čelí na Ukrajině nějakým hrozbám. Průzkum International Republican Institute zveřejněný 5. dubna zjistil, že 74 procent z rusky mluvícího obyvatelstva ve východních a jižních oblastech Ukrajiny uvedlo, že "není pod tlakem nebo v ohrožení kvůli svému jazyku".

Mezitím na Krymu OBSE zvýšila naléhavost obav o bezpečnost tamějších menšinových skupiny obyvatelstva, zejména etnických Ukrajinců, krymských Tatarů a dalších. Je smutné, že nejvíce ohroženými etnickými Rusy jsou ti, kteří žijí v Rusku a jsou proti Putinovu autoritářskému režimu. Tito Rusové jsou neustále pronásledováni a hrozí jim roky vězení za jejich projevy proti Putinovu pravidelnému zneužívaní moci.

8. ruské tvrzení V čele nové ukrajinské vlády jsou fašisté

Fakta: ukrajinský parlament (Rada) se v únoru nezměnil. Je to stejná Rada, která byla zvolena všemi Ukrajinci, zahrnuje všechny strany, které existovaly před únorovými událostmi včetně Strany regionů bývalého prezidenta Janukovyče. Nová vláda schválená drtivou většinou v parlamentu - včetně mnoha členů Janukovyčovy bývalé strany - se zavázala chránit práva všech Ukrajinců, včetně těch na Krymu.

9. ruské tvrzení Vláda v Kyjevě pronásleduje etnické menšiny

Fakta: Představitelé židovské, stejně jako německé, české a maďarské komunity na Ukrajině veřejně vyjádřili svůj pocit bezpečí pod novými kyjevskými orgány. Navíc mnoho menšinových skupin vyjádřilo své obavy z pronásledování na Ruskem okupovaném Krymu, což doložili pozorovatelé OBSE.

10. ruské tvrzení Rusko nezneužívá energie proti Ukrajině

Fakta: Po ruské ilegální anexi a okupaci Krymu, Rusko zvýšilo v posledních dvou týdnech Ukrajině cenu za zemní plyn o 80 procent. Kromě toho se snaží získat zpět 11 miliard dolarů po zrušení charkovských dohod z roku 2010. Hrozí, že ruské počínání prohloubí ekonomické potíže, kterým čelí ukrajinští obyvatelé a podniky. Navíc Rusko nadále omezuje objem vývozu z Ukrajiny do Ruska, který tvoří významnou část ukrajinské exportní ekonomiky.

Ruská obvinění NATO

• Rusko tvrdí, že se NATO dlouhé roky snaží Rusko opomíjet na mezinárodní úrovni. Aliance ale argumentuje jasně: od roku 1990 Aliance soustavně pracuje na budování spolupráce s Ruskem v oblastech společného zájmu a snaží se o strategické partnerství.
• Moskva tvrdí, že NATO mělo být na konci studené války rozpuštěno a že přistoupení nových spojenců ze střední a východní Evropy ohrožuje bezpečnost Ruska. Aliance ale argumentuje, že spojenectví neskončilo, protože členské země chtěly zachovat pouto, které zaručilo bezpečnost a stabilitu v transatlantickém prostoru. Rozšiřování o nové členy bylo pak na základě svobodné volby evropských demokracií a politika "otevřených dveří" stále trvá.Tvrzení Ruska, že se NATO snaží donutit Ukrajinu, aby také přistoupila, Aliance odmítá a označuje za zcela nepravdivé. 
• Moskva tvrdí, že američtí a němečtí představitelé Rusku v roce 1990 slíbili, že NATO nebude expandovat do východní a střední Evropy, nebude budovat vojenskou infrastrukturu v blízkosti ruských hranic nebo tam natrvalo rozmisťovat vojáky. "Žádný takový slib nepadl a žádný důkaz pro takové tvrzení není. Pokud by takový slib učinilo NATO jako celek, muselo by jít o formální, písemné rozhodnutí všech spojenců v NATO. Kromě toho, úvahy o rozšíření NATO přišly až po letech od sjednocení Německa," vyvrací aliance s tím, že v době, kdy Rusko údajně takový slib mělo dostat, nebyla otázka rozšiřování ani na pořadu dne.
• Moskva tvrdí, že NATO ignoruje ruské znepokojení z budování protiraketové obrany. Aliance to odmítá s tím, že se naopak dosud  neustále snažila navázat spolupráci a Rusko k budování přizvala. "Nezávislí ruští vojenští experti dali jasně najevo, že protiraketová obrana programu NATO nemůže představovat žádnou hrozbu pro Rusko nebo zhoršit účinnost ruských strategických odstrašujících sil. Ruská vláda používá protiraketovou obranu pro obviňování, spíše než jako příležitost k partnerství".
• Rusko tvrdí, že nová ukrajinská vláda je nelegitimní. Aliance ale namítá, že současná ukrajinská vláda byla schválena drtivou většinou v ukrajinském parlamentu (371 hlasů z celkového počtu 417 registrovaných). Parlament, který tak učinil, byl zvolen v říjnu 2012, tedy v době kdy i Rusko konstatovalo, že volby proběhly "v klidu, bez jakýchkoli excesů a v souladu s obecně uznávanými normami".
• Moskva tvrdí, že proruské referendum z 16. března o odtržení Krymu od Ukrajiny je zcela v souladu s právem. Aliance ale argumentuje, že podle platné ukrajinské ústavy mohou být otázky ohledně "změn na území Ukrajiny řešeny výhradně na úrovni celoukrajinského referenda". Krym sice měl statut autonomní republiky, ale všechny otázky týkající se jeho správy musí být řešeny na půdě ukrajinského parlamentu.

Celé znění na stránkách NATO zde