Seďa možnost obrátit se přímo na papeže Františka zmínil tento týden v parlamentu při rozpravě, než většina ve Sněmovně odmítla komunistický návrh na referendum o církevních restitucích.
"Je možné se obrátit přímo na papeže Františka s prosbou o zprostředkování nové dohody mezi státem a církvemi. Sám papež František velmi brzy po svém ustavení řekl - Dávám přednost církvi, která je potlučená, zraněná a špinavá, protože působí venku na ulicích, před církví, která churaví, protože se uzavřela před světem a zajímá se jen o svou vlastní bezpečnost," prohlásil v parlamentu Seďa.
Proto ho mrzí, že si církev neuvědomila, že svými požadavky jde proti názorům většiny občanů České republiky, která má ke konkrétní podobě za vlády Petra Nečase schválených církevních restitucí výhrady. Seďa ve čtvrtek iDNES.cz řekl, že proto papeži Františkovi napíše.
Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Úspěchem by podle poslance ČSSD bylo už to, kdyby se církev alespoň zavázala, že část peněz, které jí stát v příštích třiceti letech v rámci restitucí vyplatí, šlo na veřejně prospěšné účely, například kdyby se katolická církev zavázala je investovat v sociální oblasti. Na podobnou věc již dříve apeloval i prezident Miloš Zeman.
S církví se za pár dní bude jednat o možné snížení náhrady
Místopředsedkyně Senátu a sociální demokracie Alena Gajdůšková iDNES.cz řekla, že již příští týden čeká komisi, v níž jsou zástupci ČSSD a hnutí ANO, důležité jednání se zástupci církví. "Na stole bude konkrétní návrh, aby církve přistoupily buď na snížení finančního objemu náhrad o 13 miliard korun, nebo ustoupily od inflační doložky," řekla Gajdůšková.
"Jestliže se skutečně můj kolega poslanec na papeže obrátí, bude to jeho osobní iniciativa," potvrdila. Není si jista, zda taková věc může pomoci. Ale nápad kolegy ze Zlínského kraje ani nezavrhuje.
Gajdůšková připustila, že vyjednat nějakou změnu se zástupci církví bude zřejmě těžké. "Pan Nečas s panem Kalouskem to ošetřili dobře," řekla k tomu, jak je zajištěn nárok církví na vydání majetku a finanční náhrady. Církvím, z velké části katolické, má být vydán majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a k tomu mají navíc v průběhu třiceti let dostat finanční náhradu 59 miliard korun, kterou si rozdělí jednotlivé církve. Inflační doložka, kterou obsahují smlouvy s církvemi, může částku navýšit podle odhadů o 30 miliard korun.
Kromě toho bude v následujících 17 letech klesat postupně až na nulu roční příspěvek státu na platy duchovních, který se zatím pohyboval kolem 1,5 miliardy korun. Vypořádání restitucí má totiž vést i k odluce církví od státu, o čemž kritici církevních restitucí tolik nemluví.
