Tamní muslimové žijí podle lidskoprávních aktivistů v podmínkách podobných apartheidu a čelí systematickému násilí. Humanitární organizace tak pro ně často mohou představovat jedinou možnou lékařskou péčí.
Na zákaz jako první reagovaly Spojené státy. Washington v pátek vyzval přestavitele země k okamžitému zajištění neomezeného přístupu humanitárních organizací do Rakhinského (dříve Arakanského) státu.
Ten je bolavým místem více než padesátimilionové země v jihovýchodní Asii. S novou civilní vládou, která vojenskou juntu vystřídala před třemi lety, se situace výrazně zhoršila. Tamní etnická menšina Rohingů hlásící se k islámu nemá barmské občanství a většinová společnost je považuje za ilegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše.
Zejména v posledních letech dochází k systematickému utlačování Rohingů a OSN varovala centrální vládu před porušováním lidských práv.
Podle mluvčího vlády Ye Htuta humanitární organizace lživě tvrdí, že pomáhají obětem masakru, který se měl odehrát v polovině ledna ve městě Maungdaw. Vláda však trvá na tom, že k žádnému masakru nedošlo.
OSN a lidskoprávní organizace však informovaly, že bezpečnostní složky v Maungaw zavraždili téměř padesát Rohingů. A k nelibosti vlády Lékaři bez hranic potvrdili, že ošetřili dvaadvacet lidí se střelnými zraněními, řeznými ranami a dalšími následky brutálního bití.
Mezinárodní vyšetřovatelé mají smůlu
Vláda však oběti popírá a dál trvá na neexistenci důkazů. Incident slíbila vyšetřit, nicméně žádost amerického velvyslance, aby do vyšetřovacího týmu byli zahrnuti i zahraniční experti, odmítla s tím, že se jedná o "interní záležitost".
Násilnosti v Mungaw jsou těžko prokazatelné, protože do oblasti nesmí novináři a mezinárodní humanitární organizace jsou pod přísným dohledem. Podle BBC mají na výběr zůstat zticha a situaci nekomentovat, anebo se angažovat a riskovat, že to vyvolá hněv buddhistické většiny.
Pokud bude vraždění v Maungaw potvrzeno, počet obětí etnicko-náboženského konfliktu v Rakhinském státě od června 2012 stoupne na 277. Drtivou většinu z nich tvoří Rohingové. I přes demokratické reformy násilí v Rakhinském státě nabírá na síle a více než 140 tisíc lidí už muselo opustit své domovy.
Protimuslimské nálady jsou na vzestupu po celé zemi a vláda, která de facto stále pracuje ve prospěch bývalé vojenské diktatury, je obviňována z jejich rozdmýchávání.
V Rakhinském státě se nachází naleziště nerostných surovin a v oblasti se buduje ropovod a plynovod do čínského Jün-nanu.
Tisíce pacientů v ohrožení
MSF na západě Barmy působí více než dvacet let. Za tu dobu lékaři ošetřili stovky tisíc lidí z obou znesvářených skupin. "Toto jednostranné rozhodnutí nás šokovalo. Poprvé po 22 letech naší přítomnosti v zemi jsou naše kliniky zavřené. Bez potřebné péče a léků zůstalo přes třicet tisíc pacientů. Máme velké obavy o jejich osud," řekl iDNES.cz Pavel Gruber z české pobočky Lékařů bez hranic.
"Veškerou zdravotnickou péči poskytujeme pouze na základě potřeb lidí, bez ohledu na rasu, náboženství nebo politickou příslušnost. Malárie, stejně jako HIV nebo tuberkulóza, nezná etnické hranice. Jen od roku 2004 jsme v Rakhinské státě například léčili přes milion pacientů s malárií a jejich etnická příslušnost či náboženské vyznání nehrálo roli," dodal Gruber.
"Nejistota a opakované hrozby ze strany malé skupiny zastupující rakhinskou většinovou komunitu výrazně brání naší organizaci v práci," uvádí se na webových stránkách MSF. Žádná jiná nezávislá organizace, která by měla podobné zkušenosti, v Rakhinském státě nepůsobí.
