V případě, že by byl zákon schválen, účinnosti by nabyl 1. září letošního roku. "Dáváme návrh pro děti, které místo ve veřejných zařízeních předškolní péče nemají," podotkla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Dětské skupiny
|
Kritici zákona o alternativní předškolní péči namítají, že děti by byly ochuzovány o vzdělávání, které zákon dětským skupinám přímo nenařizuje. Stanovuje jim pouze hlídání a péči o děti s přihlédnutím k rozvoji jejich sociálních, kulturních či hygienických návyků a dovedností.
Oproti tomu podporovatelé zákona argumentují, že dětské skupiny primárně zajišťují přirozené potřeby dětí, garantují jim i dostatek pohybových a výtvarných aktivit.
Upozorňují i na to, že zákon by významným způsobem pomohl především matkám dětí mladších tří let, které současně s rodičovskými povinnostmi pracují, ať už na zkrácený úvazek, či z domova. Zároveň by jim umožnil neztratit kontakt s osvědčeným zaměstnáním před rodičovskou dovolenou a snazší opětovné začlenění do pracovního procesu.
Dětské skupiny nemají konkurovat školkám
Dětské skupiny nemají za cíl nahrazovat mateřské školy, ale nabízejí k nim alternativu. "Nedomnívám se, že by dětské skupiny nějakým způsobem ohrozily mateřské školy," uvedla Marksová. Kapacita standardních mateřských škol je v současné době značně omezená, jen loni v září musely školky odmítnout přijetí 50 tisíc dětí. Zastánci zákona rovněž podotýkají, že rodiče by měli mít svobodnou volbu, kam své dítě umístit.
Návrh umožňuje i daňové zvýhodnění rodičům, kteří by se rozhodli své děti do dětských skupin zapsat. Byla by jim poskytnuta sleva na dani z příjmu, případně by pro ně vznikla možnost náklady daňově uznat.
Zákon poprvé navrhovala už vláda Petra Nečase (více čtěte zde), kvůli předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny na podzim loňského roku byl však smeten pod stůl (více čtěte zde). Nedořešenou otázkou zůstává, jaká konkrétní zařízení by mohla dětské skupiny poskytovat a zdali by byl poskytovatelů dostatek.
