Polština je dnes po angličtině druhým nejrozšířenějším jazykem ve Velké Británii, mnoho set tisíc imigrantů ze střední a východní Evropy mění například i poměry mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku a v některých barech Londýna máte pocit, jakoby se do britského hlavního města přestěhovala i skoro celá Litva a Lotyšsko.
Británie byla jednou z vůbec prvních zemí, které se otevřely pracovní imigraci z nových členských států, a podle mnoha ekonomických studií měla z přílivu více než miliónu vesměs vzdělaných a kvalifikovaných lidí značný hospodářský přínos.
Ochrana proti "přistěhovalectví chudoby"
Jenomže situace se od poloviny tisíciletí značně změnila a Velká Británie bojuje i po překonání krize s rozpočtovými problémy a hospodářskou stagnací. Nové přistěhovalce z balkánských zemí, které vstoupily do EU v roce 2007 (tedy Rumunska a Bulharska), britský premiér David Cameron nechce.
A to do té míry, že chce omezit volný pohyb v Evropské unii. S tímto nápadem, který Cameron zveřejnil ve svém článku ve Financial Times, ovšem ihned narazil v Evropské komisi. Maďarský eurokomisař Lázsló Andor označil jeho reakci za "nešťastnou a přehnanou".
Nejde však ani tak o zabránění pracovní imigrace do Velké Británie, jako o obavy z "přistěhovalectví chudoby", které se během tohoto roku stalo problémem například v mnoha německých městech, ale i ve Francii či Itálii. Tomu se chce Velká Británie, která má tu výhodu, že je ostrovním státem, bránit velice tvrdě.
Žebráci a bezdomovci mají být podle návrhů britského premiéra publikovaných na serveru BBC z Velké Británie nejen vyhoštěni, ale mají dostat zákaz vstupu na britské ostrovy na příštích dvanáct měsíců. Během prvních třech měsíců nebudou mít imigranti ze států Evropské unie právo na žádné sociální benefity.
Cameron cílení opatření na Bulhary a Rumuny, kterým se britský pracovní trh otevře stejně jako pracovní trhy dalších zemí EU už 1. ledna, popřel. Ale jak dodává server Balkan Insight, málokdo věří tomu, že časový souběh ohlášených opatření a vypršení maximálního sedmiletého přechodného období pro tyto dvě země může být náhodný.
Bulharsko a Rumunsko jsou dvě nejchudší země Evropské unie, obě navíc mají velmi výraznou romskou menšinou, která je v Rumunsku s asi dvěma miliony dokonce nejpočetnější v celé Evropě.
Britské vesnice u bulharského moře
Podle eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové je volný pohyb osob jedním z pilířů společného trhu EU, ke kterému se Británie hlásí. "Jednotný trh předpokládá čtyři svobody: volný pohyb kapitálu, volný pohyb zboží, služeb a osob. Buď budou všechny čtyři, nebo žádná," řekla ve středu novinářům eurokomisařka.
Redingová připomněla, že Britové jsou početně čtvrtou nejsilnější skupinou lidí, kteří v EU žijí mimo vlastní zemi. Podle ní mimo britské ostrovy v EU žije asi 1,4 milionu občanů Velké Británie. "V Bulharsku jsou celé britské vesničky, lidé si tam koupili domy," připomněla podle agentury ČTK Redingová.