Oblohu nad filipínským městečkem Marabut neustále křižují vojenské helikoptéry. Kdykoli místní zaslechnou zvuk rotorů, vzhlížejí k obloze v naději, že přichází pomoc. Stroje však míří do jiných měst zdecimovaných Filipín a přes Marabut si jen zkracují cestu. Balíky s léky, potravinami a čistou vodou zatím do patnáctitisícového města ochromeného tajfunem nedorazily.
MarabutNázev patnáctitisícového městečka je ve světe známý spíše v jiném kontextu. Muslimové tak označují náboženského vůdce, který působí zejména v zemích západní Afriky. Město ve filipínském Samaru však nemá s islámskými duchovními mnoho společného. Původně se jmenovalo Basey a svůj dnešní název přijalo v roce 1949 na počest kongresmana Serafina Marabuta, který se tam narodil. |
"Pomoz nám! Napiš o nás na Facebooku," pořvávají na reportéry agentury AP hloučky místních dětí. "Cítíme se naprosto ztraceni," líčí beznadějnou atmosféru ve městě vládní úředník Mildred Labado. "Zdejší lidé jsou ještě pořád v šoku a nevědí, co mají dělat," dodává.
Na pomoc Filipínám se po úderu ničivého tajfunu vydaly humanitární organizace z celého světa. Americká armáda poslala k tamním břehům obří letadlovou loď, která slouží jako základna pro záchranné vrtulníky a zároveň funguje jako vodárna. Naprostá většina pomoci ovšem směřuje jen do přístavního města Tacloban, které se stalo hlavním symbolem celé katastrofy.
Patnáctitisícový Marabut leží od Taclobanu jen pár desítek kilometrů na jihovýchod. Rozprostírá se mezi nimi jen Zátoka svatého Petra a Pavla. Marabut je navíc přímo na spojnici mezi Taclobanem a dalším zasaženým městem, padesátitisícovým Guiuanem. Trasa všech záchranných vrtulníků, které tam letí, proto vede přímo nad hlavami Marabutských.
Životy zachránila včasná evakuace
Z pohledu statistiky by se mohlo zdát, že Marabut příliš velká katastrofa nezasáhla. Oproti čtyřem tisícovkám obětí, které si tajfun vyžádal v Taclobanu, hlásí místní úřady "jen" dvacet mrtvých a pohřešují dalších osm obyvatel. Stojí za tím zejména včasná a bezproblémová evakuace. Některým obyvatelům se podařilo uprchnout do jeskyní v nedalekých horách, ostatní se před bouří ukryli do několika betonových staveb. Ty jediné nakonec nápor větru a vln ustály.
Téměř 16 tisíc domů ovšem podle starosty vzalo za své a dvě tisícovky obyvatel Marabutu utrpělo během řádění tajfunu vážnější zranění. Ze kdysi malebného městečka zbyla jen hromada trosek, ze kterých tu a tam vyčnívá osiřelá budova z betonu.
Ve městě už nezbyly prakticky žádné zásoby jídla a léků, značně nedostatkovým zbožím je pitná voda. Díky připravenosti obyvatel a místních úřadů se tak sice podařilo zabránit velkým ztrátám na životech, ve všech ostatních ohledech však obyvatelé prožívají stejnou tragédii, jaká zasáhla Tacloban.
Na rozdíl od něj však do Marabutu zahraniční pomoc nepřichází. Místo gázy tak zdravotníci zakrývají zranění lepenkou. Tamní ženy podpalují dřevěné trosky svých vlastních příbytků, aby bylo na čem vařit. A muži pátrají v okolí města po všem, co by se mohlo hodit. Třeba plechy ze střech.
Pomoc FilipínámSbírková konta v ČR ADRA Dárcovská SMS ve tvaru "DMS ADRA" na číslo 87777 Český červený kříž Člověk v tísni Diakonie ČCE Charita Lékaři bez hranic UNICEF Cena DMS je vždy 30 Kč. |
Tajfun Haiyan podle OSN zasáhl do života více než 11 milionů lidí, na 700 tisíc z nich přišlo o své domovy. Kromě Filipín řádil i na území Číny nebo Vietnamu (více o následcích tajfunu zde).
Pomáhají i Češi
Na poničené souostroví už dorazili i Češi, kteří zoufalým Filipíncům přivezli humanitární pomoc. Na ostrově Bantayan, který leží asi 585 kilometrů jižně od Manily, operuje tým Člověka v tísni. "Přímo přes ostrov prošlo oko tajfunu a poničení je obrovské. Nestojí tady téměř žádná vesnice," popsal ČTK Petr Štefan z Člověka v tísni.
Podle něj zdejším obyvatelům nezbylo vůbec nic. Žijí v troskách svých domů nebo pod širým nebem a potřebují zejména jídlo a vodu.
Když supertajfun udeřil na ostrov, srovnal se zemí všechny domy postavené z lehkých materiálů, jako je dřevo či různé plechy. "Například projíždíte vesnicí a v ní stojí jen kostel a ještě ani ten nemá střechu. Lidé přežívají mezi troskami a pálí dřevo, které najdou kolem. Není tu žádná elektřina a je tu velmi špatný signál," popsal člen týmu organizace Člověk v tísni.
Lidé na Bantayanu podle něj nyní potřebují zejména základní pomoc, tedy vodu a jídlo. Ještě před pár dny by se odebrali něco si ulovit, jenže tajfun dost často odnesl veškeré lodě, takže nyní nemají na čem. "Jsme na ostrově, lidé nemají kam jít, zůstávají tady a doufají, že se sem nějaká pomoc dostane," uzavřel Petr Štefan.
Letecké záběry odhalily zkázu tajfunu na Filipínách
11. listopadu 2013 |
