Paragraf číslo 798 nového občanského zákoníku doslova uvádí, že "z činností souvisejících se zprostředkováním osvojení nesmí nikdo získat nepatřičný zisk". Co však znamená zisk patřičný a zdali by takový zisk možný byl, už zákoník nedefinuje. Nejasná formulace ustanovení proto podle Fondu ohrožených dětí nahrává vzniku adopčních agentur, které by za osvojení mohly inkasovat slušné peníze.
"Je pravděpodobné, že to, co se nyní bohužel děje na 'černém trhu', kdy rodiče předávají děti do takzvané přímé adopce za peníze a kdy budoucí osvojitele hledají prostřednictvím inzerátů, by se nyní dělo ve velkém a legálně," pohoršuje se předsedkyně fondu Marie Vodičková.
Zisk zahrnuje třeba právní servis, hájí se ministerstvo
"Lze si tedy představit takové zprostředkovatele, kteří by hledali matky, jež by na 'zakázku' a za peníze rodily děti, které by pak 'vykupovali' zprostředkovatelé, kteří by od budoucích osvojitelů inkasovali 'patřičný zisk'," uvedla. Vodičková se obává, že Česká republika bude následovat Polsko, kde se podle ní s dětmi takto obchoduje.
Pavla Sýkorová z oddělení pro aplikaci nového občanského zákoníku ministerstva spravedlnosti nicméně dokládá, že určité poplatky za zprostředkování adopce jsou ve světě zcela běžnou záležitostí. "Zisk přitom nesmí být nepřiměřený. To znamená, že se budoucím adoptivním rodičům například poskytuje právní poradenství nebo zaplatí náklady na zprostředkování dítěte do adoptivní rodiny," řekla iDNES.cz Sýkorová.
Kolik si můžou zprostředkovatelé adopce účtovat, však podle ní vyložit nejde, ke každé kauze se musí přistupovat jednotlivě. Přirovnává to třeba k definici "dobrých mravů". Podle Vodičkové však zákon neupravuje ani to, kde a jak by se zisk generoval. "Je každopádně neetické, aby někdo zprostředkovával děti a měl z toho jakýkoliv zisk, ať už patřičný, nebo nepatřičný," míní Vodičková.
Spoluautoři kodexu obavy z paragrafu odmítají
Spolutvůrce nového občanského zákoníku František Korbel s šéfkou fondu nesouhlasí. "Přijde mi to jako zbytečné drama. Obchodování s lidmi je samozřejmě trestný čin a na tom se nic nemění. Stávající zákoník o zisku neříká vůbec nic a v podstatě tak naplňuje pravidlo, co není zakázáno, je dovoleno. Jde spíše o náklady na administraci spojenou s adopcemi, které jsou tímto způsobem nějak limitovány," řekl iDNES.cz exministr spravedlnosti.
Nový občanský zákoníkNový občanský zákoník je obsáhlý kodex, který společně se zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém přinese zásadní změny do českého soukromého práva. Nahradí občanský zákoník, který byl přijat v roce 1964 a vychází z tehdejších názorů na soukromé právo. Proto byl od té doby mnohokrát novelizován, což vedlo k roztříštěnosti úpravy občanskoprávních vztahů do mnoha různých předpisů. |
Podobný názor zastává i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Celá diskuze kolem paragrafu 798 nového občanského zákoníku je bouří ve sklenici vody. V žádném případě nemůže legalizovat žádnou nezákonnou činnost v oblasti osvojení dětí. V praxi nebude mít ustanovení žádný vliv na postup při zprostředkování osvojení," řekl iDNES.cz mluvčí resortu Petr Sulek.
Podle spoluautora zákoníku, právníka Karla Eliáše ustanovení paragrafu Vodičková vykládá špatně. "Dovozuje z něj úplně nesmyslný závěr," řekl iDNES.cz Eliáš s tím, že citované ustanovení říká, že kdo nemá oprávnění zprostředkovat adopce, ten z toho nemůže požadovat žádný zisk.
"Zmiňované ustanovení paragrafu je převzato z mezinárodní smlouvy, z haagské úmluvy o právech dětí a adopcích. Právě proto se v něm mluví o nepatřičném zisku, neboť ten by měl každý, kdo k adopcím není autorizovaný státem. Dnes osvojení zprostředkovává veřejná správa," uvedl Eliáš.
Vodičková chce odložit účinnost zákoníku, Rusnok to odmítá
Řešení spatřuje Vodičková pouze v odložení účinností zákoníku, případně aspoň jeho části týkající se rodinného práva a následná novelizace těchto ustanovení.
Dosud platí, že zprostředkovat osvojení mohou pouze krajské úřady, nikoli však se ziskem. Rodiče sami mohou předat dítě do péče člověka, který by chtěl jejich dítě osvojit, což je takzvaná přímá adopce, nemohou to však udělat za peníze. Podle trestního zákoníku je naopak svěření dítěte za odměnu za účelem adopce trestné a hrozí za to až deset let vězení, uvedla Vodičková.
A trestní zákoník by podle ní tyto aktivity nemusel zastavit. "Jsou-li dva zákony v rozporu, platí zákon pozdější, což je v tomto případě nový občanský zákoník," tvrdí Vodičková.
Nový občanský zákoník podle ní do osvojování dětí vnáší i další novinky, které nejsou z hlediska dětí vhodné. Souhlas rodičů k osvojení bude například možné odvolat, i když už dítě bude v nové rodině. Nyní je to možné jen do doby, než je dítě do adoptivní rodiny předáno. Vodičková se obává, že to řadu lidí od adopce odradí. a mnohem víc dětí zůstane v ústavech.
Premiér Jiří Rusnok v říjnu řekl, že odložení zákoníku není možné. "S touto romantickou představou se už všichni rozumní lidé rozloučili," řekl. Pro odklad se v minulých týdnech z různých důvodů vyslovily například Česká advokátní komora a Sdružení nájemníků, žádá ho rovněž KSČM.
Snahám o odložení účinnosti čelí kodex opakovaně. Kritici zákoníku vyčítají například i údajnou nesrozumitelnost některých použitých pojmů. Tvrdí také, že soudy ani občané zatím nejsou na tak zásadní změnu připraveni. Zastánci nového zákoníku však poukazují na to, že za kritikou kodexu může stát i neochota části právnické obce učit se novým pravidlům.
