Po změně zákona, který protlačila parlamentem vládnoucí strana Fidesz, požádalo o maďarské občanství už skoro půl milionu etnických Maďarů, kteří žijí v sousedních zemích.
V jarních parlamentních volbách tak může volit až o několik procent víc lidí než obvykle. Volební právo získaly mimo jiné početné menšiny v Srbsku, Rumunsku, na Ukrajině nebo Slovensku, které už pocítilo první známky volební kampaně.
Do Komárna přijedou antisemité
Do jihoslovenského Komárna, kde zhruba polovinu obyvatel tvoří Maďaři, se chystají špičky extrémně pravicového Jobbiku. Přednášku v hotelu Peklo a předvolební mítink si strana naplánovala na listopadové výročí Vídeňské arbitráže, která v roce 1938 rozhodla o postoupení jižního Slovenska do maďarských rukou.
Hlavním řečníkem má být předseda strany Gábor Vona, píše slovenský deník SME. Podle programu strany z roku 2010 je přitom jeho hlavním cílem "sjednotit maďarský národ, který byl v průběhu dvacátého století nespravedlivě rozdělen."
V 37tisícovém městě proto může čekat rozporuplně přijetí. Na jeho plánovanou návštěvu si už stěžovala například židovská obec. "Jde o politika, který dlouhodobě prezentuje mimořádně problematické, pravicově extremistické a antisemitské postoje," stojí v jejím prohlášení.
O hlasy bojuje i Orbán
Využít nových voličů se samozřejmě chystá i vládní Fidesz, který změnu prosadil.
"Chtěl bych váš všechny požádat, abyste vyzvali Maďary v diaspoře, aby se zúčastnili voleb, a pomohli jim v tom," prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu. "Je to naše společná odpovědnost nezahodit všechny ty úspěchy a příležitosti, které jsme tvrdou prací vytvořili během posledních tří let."
Podle předvolebních průzkumů zatím vede pravicový Fidesz zhruba o drtivých 27 procent, to se však podle odborníků agentury Reuters může rychle obrátit. Mnoho voličů ještě není vůbec rozhodnutých, komu dají hlas. Proto mohou Maďaři za hranicemi sehrát ve volbách významnou úlohu. Ať už podpoří Orbánovu vládu, která drží ústavní většinu, nebo dosud roztříštěnou levicovou opozici.
