"Ujistíme se, že hlasy nepřátelských sil a skupiny kolem dalajlamy jednoduše nebudou vidět ani slyšet," deklaroval vrcholný reprezentant tibetské komunistické strany Čchen Čchüan-kuo a dodal, že oficiální hlas strany bude naopak hlasitě znít v kterékoli části ohromného území o rozloze 2,5 milionu kilometru čtverečních.
I když Čína na systému kontroly informací pracuje už celá desetiletí a "kraj Buddhy" je navíc místem zpřísněné cenzury, někteří Tibeťané zůstávají k nelibosti strany "v kontaktu se světem". Pro přístup k neoficiálním informacím z exilu používají rádio, satelity pro televizní vysílání a především internet, jenž běžně podléhá cenzuře.
Tibet a ČínaPo formální stránce obsadila Čínská lidová republika Tibet v květnu 1951. Její tzv. osvobozenecká armáda dostala rozkaz vpochodovat do Tibetu přibližně o sedm měsíců dříve. Krátce na to Lhasa po zoufalé snaze o obranu musela kapitulovat. Tehdy čtrnáctiletý dalajlama zůstal sice po podepsání anexe formální hlavou státu, faktické otěže moci však přešly na Čínou dosazeného správce. Pozemkové reformy prováděné v 50. letech vyústily v březnu 1959 v ozbrojené povstání, které komunisté krvavě potlačili. Krátce poté dalajlama uprchl do indického exilu, odkud působí dodnes. |
Komunistická strana Číny nicméně hodlá zadusit i poslední zbytky těchto "skulin", kudy informace prosakují. Zavede ještě přísnější kontrolu webových stránek a bude zabavovat satelitní zařízení uzpůsobená k přenosu zahraničního vysílání. Dojde i na internetovou registraci uživatelů dle jména. Zapsání do centrální databáze neuniknou ani majitelé telefonů.
Vlk v rouše beránčím
Peking považuje duchovního vůdce Tibeťanů za "vlka v rouše beránčím" a obviňuje ho z rozpoutávání násilí v tomto "čínském autonomním území", jak zní oficiální status země. Napětí mezi Tibeťany a čínskou mocí v poslední době opakovaně vzrůstá. Nedávno například provincii zasáhla vlna protestujících, kteří se na veřejnosti zapalovali. Protestovali tak proti snahám Pekingu o počínštění Tibetu.
Během několika uplynulých let pozorovatelé zaznamenali přibližně 120 upálených. Incident s fatálními následky se odehrál i na osmasedmdesáté narozeniny dalajlamy letos v červenci. Oslavy čínská policie ukončila střelbou do davu. Přímá palba si vyžádala nejméně jednoho mrtvého mnicha a několik zraněných, informoval britský deník The Telegraph.
Vypjaté vztahy mezi dnes už menšinovým původním obyvatelstvem a Číňany nepodceňuje ani výše zmíněný představitel komunistické strany Čchen Čchüan-kuo, jenž Tibet prohlásil za "frontovou linii boje proti separatismu" a oznámil, že situaci lze vyřešit jedině "posílením role stranických výborů na všech úrovních."
