Hamáček uvedl, že sociální demokracie nemůže spolupracovat s hlavní hybnou silou bývalé vládní koalice. "To samé platí o ODS. Chceme hlavně postavit silnou a stabilní vládu," uvedl stínový ministr obrany s tím, že jako možní partneři se rýsují zejména komunisté a lidovci.
Případnou koalici s ČSSD odmítl i Kalousek. "Vždy říkáme, že povolební koaliční spolupráce po těchto volbách se sociální demokracií je vyloučena. ČSSD a KSČM se předhánějí, kdo bude komunističtější," reagoval 1. místopředseda strany. Spolupracovat nechce ani s dalšími levicovými stranami či hnutím ANO.
Účastníci diskuse
|
Spekulace o případné vládě ČSSD a TOP 09 oživil v rozhovoru pro časopis Týden předseda druhé jmenované Karel Schwarzenberg. "Jediná realistická možnost vytvořit koalici je se sociální demokracií. Nikoliv s hnutím ANO. To mě nezajímá," odpověděl na dotaz, zda by si uměl představit spolupráci s hnutím Andreje Babiše.
Posléze v tiskovém prohlášení své vyjádření zmírnil. Koalici s ČSSD podle něj nepůjde ustavit kvůli zákazu prezidenta Miloše Zemana, programovým rozdílům a také proto, že by TOP 09 byla v pozici slabšího koaličního partnera. Podle Kalouska byla Schwarzenbergova slova v rozhovoru vytržena z kontextu.
"V hlavním městě vám ale spolupráce nevadí. Když se rozdělují trafiky, tak jde politický program stranou," ozval se lídr Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura.
ODS nepůjde do paktu s KSČM, ČSSD či "podnikatelskými projekty" typu ANO, uvedl exministr zemědělství Petr Bendl. "Nebude-li nás nutit dělat věci jako povinné sKarty, tak si dovedu představit spolupráci s TOP 09," uvedl.
Lídři KDU-ČSL a ANO se shodli, že je pro ně nepřijatelná koalice s komunisty. "Největší průsečíky vidím se sociální demokracií, KSČM a KDU-ČSL," doplnila dvojka na kandidátce SPOZ František Koníček.
Podobné proklamace "kdo s kým" je ale nutné brát s rezervou. Platí totiž nadužívaná věta, několikrát zmíněná i ve čtvrteční diskusi, že se koalice sestavují až po volbách.
Změnu volebního systému není nutné akutně řešit, míní lídři
Lídři stran diskutovali i o případné změně volebního systému. Ke shodě ale nedospěli. Podle Bendla i Jaroslavy Jermanové z hnutí ANO by se Česko mělo rozdělit podle počtu poslanců na 200 volebních okrsků.
Ivan Gabal z KDU-ČSL kritizoval zvýhodnění velkých stran. "Tuto deformaci je nutné odstranit a vrátit se čistě k proporčnímu systému, kdy každý občan volí se stejnou vahou," navrhl sociolog. Podle Okamury by se počet poslanců měl snížit z 200 na 83, komunista Stanislav Grospič hovořil o snížení hranice pro vstup do Sněmovny z pěti na tři procenta.
Hamáček argumentoval tradicí současného volebního systému. "Lidé jsou na něj zvyklí. Zásadní změny by náš stát spíše destabilizovaly," argumentoval. Ani podle Kalouska by posun k většinovému systému větší stabilitu nezajistil. "Ať bude vládu sestavovat jedna nebo více stran, společnost zůstane stejná," uvedl bývalý ministr financí.
Navzdory rozdílným názorům na volební systém se aktéři poslední předvolební krajské debaty shodli, že jeho úprava nepatří k nejpalčivějším politickým problémům.
