Poslanci projednají své rozpuštění 20. srpna, a to s největší pravděpodobností kladně. K faktickému rozpuštění však dojde až ve chvíli, kdy jej prezident Miloš Zeman stvrdí podpisem. Ten by tedy mohl počkat, než Senát schválí důležité normy. Shodli se na tom v neděli představitelé parlamentních stran v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
ÚstavaČlánek 33 |
Neexistuje ústavou zaručená lhůta, která by prezidentovi určovala, kdy rozpuštění Sněmovny potvrdí a vypíše předčasné volby (více čtěte zde).
Miloš Zeman však naznačil, že to nebude odkládat. Řekl to v sobotu při setkání s bývalým prezidentem Václavem Klausem na Sněžce (více čtěte zde).
To by však zkomplikovalo život poslancům. Znamenalo by to konec důležitých zákonů souvisejících s občanským zákoníkem, zrušení sKaret nebo zákona o fotovoltaice.
Pokud by zákony senátoři chtěli vrátit Sněmovně s připomínkami, v případě rozpuštěné dolní komory by je neměli vrátit komu. A celá práce na zákonech by přišla vniveč.
"Já si dovedu představit, že by se posunul termín rozpuštění Sněmovny později, aby Sněmovna ještě mohla jednat, a posunu ho termínu voleb," uvedl místopředseda KSČM Dolejš. Uvítala by to i předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.
Žerty v debatě"Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku," prohlásila v ČT Miroslava Němcová. |
Miloš Zeman již oznámil, že se chce s parlamentními stranami setkat a o rozpuštění Sněmovny a termínu předčasných voleb s nimi mluvit. Poslanci tak budou mít příležitost požádat ho, aby jim dal pár dní navíc.
Premiér Rusnok podá demisi svého kabinetu v úterý 13. srpna. Schůze Sněmovny k rozpuštění začne v pátek 16. srpna odpoledne. Strany se dohodly, že program jen zahájí a hlasovat se bude až v úterý 20. srpna. Bojí se, že před víkendem by ve Sněmovně nemuselo být dost poslanců. Zapotřebí je třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 hlasů.
