Impozantní 900 metrů vysokou žulovou stěnu zdolával 35letý Steve Bate celých šest dní. Při náročné cestě na vrchol spal přímo na stěně ve speciálním závěsném vaku. Jeho náročný výstup dvakrát zbrzdil pád do jisticích lan.
Bývalý instruktor lezení začal o zrak postupně přicházet před dvěma lety. Lékaři mu diagnostikovali degenerativní onemocnění sítnice. Postupem měsíců se ztráta zraku umocňovala. "V podstatě vidím jako v tunelu, o periferní vidění jsem už přišel úplně," uvedl Bate pro server telegraph.co.uk. Vše došlo až tak daleko, že nadšený lezec je nyní podle definice britských zákonů nevidomý.
Bate se však i přes postupující nemoc odmítal vzdát své životní vášně. "Lezení je něco, co opravdu miluji. Dokud můžu, chci z něj vytěžit co možná nejvíce," vysvětluje. Své úsilí nasměroval ke zdolání obávané žulové stěny El Capitan v Kalifornii.
Když se po náročném výstupu dostal až na vrchol, byl štěstím bez sebe. "Byl to neuvěřitelný pocit, nemohl jsem uvěřit tomu, jak to všechno dopadlo," popisuje své pocity Bate a dodává, že ještě dlouho po návratu domů nemohl uvěřit tomu, kde se v něm vzala všechna energie pro absolvování tak náročného výstupu.
Pomoc charitě a krutá diagnóza
Jeho výstup měl kromě osobních důvodů i bohulibé účely. Svým výkonem chtěl inspirovat veřejnost k pomoci nevidomým a zajistit alespoň nějaké peníze charitu. "Doufám, že můj výkon inspiroval ostatní lidi, zejména pak ty s nějakým postižením. Chtěl jsem jim dokázat, že se správným přístupem je možné všechno. Když jsem to mohl dokázat já, tak to dokáže každý," prohlásil Bate.
I přes jeho životní optimismus je však diagnóza lékařů neúprosná – statečný lezec podle nich do tří let o zrak kompletně přijde.
O extrémním výkonu slepého lezce svědčí i to, že zdolání stěny El Capitan bylo až do 50. let považováno za nemožné. Vůbec prvním lezcem, který tuto impozantní stěnu v roce 1958 zdolal, byl Američan Warren Harding. El Capitan se pak postupem let stal jednou z nejvyhledávanějších lezeckých lokalit v Severní Americe.
