Fakta o povodníchNejvětší povodně za 100 let 1954 Vltava |
Prvními "moderními" záplavami byla katastrofa na Moravě a Ohři z roku 1997, kdy byla zcela zničena například ves Troubky. Od té doby zahynulo kvůli velké vodě v Česku přes sto lidí.
Velká voda, která sužuje Česko dnes, je podle odborníků výjimečná tím, že přišla už na jaře. Takto mohutné záplavy mimo letní období tu nebyly hodně dlouho.
"Srovnatelná jarní povodeň postihla například Prahu naposledy v roce 1872," připomíná Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tehdy se Vltava vylila z břehů kvůli vodě v rozvodněné Berounce, v jejímž okolí zahynulo během dvou dnů přibližně 300 lidí.
Je na vině člověk, nebo klima?
Na vině velké frekvence záplav z posledních dvou dekád může být podle expertů změna klimatu. Ta se projevuje extrémními výkyvy počasí a dramatickými meteorologickými jevy, jako jsou třeba tornáda na západní polokouli.
Povodně 2013 ve fotografiích |
"V příštích deseti letech budou povodně v Česku pravděpodobně ještě častější než dosud. Další velkou záplavu můžeme čekat třeba už za měsíc," tvrdí Petr Dvořák z ČHMÚ.
Experti se neshodnou, zda za nepříznivé klimatické jevy může člověk, například tím, že vypouští do vzduchu více škodlivin. "Podobná četnost povodní jako teď byla například i v 19. století," zpochybňuje tezi o lidském zavinění hydrometeorolog Elleder.
V první polovině 20. století žádná skutečně velká voda větší území Česka nepostihla. Největší pohromou minulého století byly záplavy na Vltavě v roce 1954 a na Moravě v roce 1970, další větší katastrofou byla až ta, která o sedmadvacet let později smetla Troubky.
Toky jsou o třetinu kratší
Záplavy posledních dvou dekád mají podle expertů mnohem ničivější následky, ať jde o ztráty na životech, či o materiální škody. Odborníci nemají jasno v tom, co je příčinou a jak v budoucnu obrovským škodám předejít.
Jak velká byla vodaVltava v Praze povodeň 2002: 782 cm Blanice v Husinci povodeň 2002: 466 cm Lužnice v Bechyni povodeň 2002: 640 cm Radbuza v Plzni povodeň 2002: 432 cm Berounka v Berouně povodeň 2002: 796 cm Labe v Ústí nad Labem |
"Předpokládám, že vláda se po povodních opět vytasí s plánem na stavbu dalších přehrad," myslí si Jan Piňos z Hnutí Duha.
Podle něj je právě proměna krajiny a změna hospodaření v ní jednou z příčin devastujících dopadů novodobých povodní. Piňos připomíná, že délka českých řek a potoků se vinou betonování jejich koryt během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji a s větší silou stéká do měst a vesnic v nížinách.
Mnozí experti zpochybňují i stavbu nových vodních děl.
"Výstavba přehrad má celou řadu negativních ekologických důsledků včetně likvidace říčních údolí a niv, které přitom často představují účinnější prvek (v ochraně proti povodním) než přehradní nádrž samotná," napsala před sedmi lety dvacítka odborníků v reakci na tehdejší plány ministerstva zemědělství budovat vodní stavby na více než 180 místech v zemi.
Lesy účinnější než přehrady
Odborníci například spočítali, že poslední tři velké lužní lesy na Moravě zadržely při záplavách v roce 1997 třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.
"Přehrad je u nás dost," přidává se i Libor Elleder z ČHMÚ. Připomíná, že Prahu třeba v roce 1954 ochránilo před zdrcující povodňovou vlnou paradoxně to, že Slapská přehrada ještě nebyla dostavěna. "Voda z Vltavy se tak naštěstí zachytila v prázdných nedostavěných nádržích. Kdyby byly plné, mohlo to být mnohem horší," říká Elleder.
Ministerstvo zemědělství však přesto nyní počítá se stavbou 65 různě velkých přehrad. "Představa, že se při povodních voda rozlije do údolí, je iluzí. Nivy i břehy kolem toků jsou pro neškodné rozlivy příliš hustě osídleny," říká mluvčí ministerstva Jan Žáček.
