"Klečím tu před vámi na kolenou a prosím, abyste Srbsku odpustili zmasakrování muslimských mužů a chlapců v Srebrenici v červenci 1995," řekl srbský prezident Tomislav Nikolič v rozhovoru pro bosenskou televizi BHRT.
Nejhorší masakrSrebrenica byla jednou z šesti takzvaných bezpečných zón, které vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Na ploše kolem 150 kilometrů čtverečních žilo kolem 45 000 lidí, jejichž bezpečnost měli zajistit nedostatečně vyzbrojení vojáci OSN z Nizozemska. Letní údery bosenskosrbských sil proti bezpečným zónám OSN vedly k vojenské operaci letectev NATO, jež oslabila Srby a přivedla obě strany k jednacímu stolu a ukončení bojů. Srebrenický masakr byl nejhorším činem svého druhu v Evropě od konce druhé světové války. Zdroj: ČTK |
Zda však tehdy vskutku srbští vojáci spáchali genocidu, se podle něj musí teprve prokázat. "Všechno, co se událo během válek v bývalé Jugoslávii, nese rysy genocidy," citovala z Nikoličova rozhovoru srbská rozhlasová a televizní stanice B 92.
Televize BHRT odvysílá rozhovor s Nikoličem až 7. května, rok a den po jeho zvolení do nejvyššího úřadu. Ve čtvrtek předvedla jen upoutávku.
Prezident také řekl, že Srebrenici v nejbližší době navštíví, informoval server blix.ba.
"Může to znít jako malé politické zemětřesení na Balkáně, když se prezident Nikolič omlouvá za zločiny spáchané srbskými vojáky během krvavých bojů v Jugoslávii z 90. let," popsal panarabské televizní stanici Al Džazíra novinář Aljosa Milenkovič z Bělehradu.
"Když se však člověk zaměří na rozhovor víc, dojde mu, že prezident stále neuznává, že to, co se tehdy v Srebrenici událo, byla genocida," dodal reportér.
Jednašedesátiletý Nikolič vyvolal kvůli Srebrenici pozdvižení už loni, krátce po svém poměrně překvapivém zvolení prezidentem. Po inauguraci odmítl připustit, že masakr v Srebrenici byl genocida, ačkoli to už uznaly dva mezinárodní soudy: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní soudní dvůr. Nikolič tehdy řekl, že v Srebrenici se odehrál "hrůzný čin".
Nikolič kdysi proslul jako lídr silně nacionální strany. Ještě v roce 2007 dovedl k vítězství v parlamentních volbách ultranacionalistickou Srbskou radikální stranu, s níž se však brzy rozešel kvůli sporům o evropskou politiku. Nikolič totiž před pěti lety změnil kurz a nyní zastává proevropskou politiku. I to mu pomohlo při cestě do prezidentského paláce.
Srbskou radikální stranu založil v devadesátých letech Vojislav Šešelj, jeden ze Srbů, který nyní pro válečné zločiny stojí před haagským tribunálem. Ve válečných letech byl i Nikolič jedním z podporovatelů myšlenky Velkého Srbska. Země měla tehdy podle něj nárok na rozsáhlá území Bosny i Chorvatska s výraznou srbskou menšinou.
Nikolič byl tehdy blízkým spolupracovníkem Slobodana Miloševiče, srbského prezidenta, který odsouzení před haagským tribunálem unikl jen pro svou předčasnou smrt ve vězení.
