"Letošní zima nebyla nijak vytrvalá. To je jen náš pocit, který získáváme teď v březnu, který bude jako celek výrazně studený a způsobuje 'odsun' nástupu jara tak, jak jsme byli v posledních letech zvyklí," napsal v rozhovoru se čtenáři klimatolog.
Kdy tedy konečně přijde jaro? "Pokud budeme za jarní teploty považovat hranici 10 stupňů Celsia, tak nejdříve za 14 dní. Ovšem předpovědi na více než deset dní jsou již hodně málo spolehlivé a podléhají změnám v čase," napsal Tolasz čtenářům hned zkraje rozhovoru.
Celý rozhovor s Radimem Tolaszem |
Naposledy se bílá peřina objevila v noci na pátek, kdy třeba na Milešovce napadlo nových devět centimetrů. Sníh v nížinách sice dlouho nevydržel, ale po ránu dokázal potrápit řidiče (více o situaci na silnicích čtěte zde).
Teploty kolem bodu mrazu jsou podle Tolasze v mírných šířkách běžné ještě začátkem května. Zatím se tedy neděje nic neobvyklého.
Z obvyklostí vybočuje to, že na přelomu března a února nepřišly jarní teploty, na které jsme si v posledních letech zvykli. "Když loni a předloni byly až letní teploty, všichni jsme se tomu divili a říkali jsme si, že to není normální, protože už je teplo. Takže letos je to takové, jak to má být," vysvětluje expert.
Z kožichů rovnou do plavek? Ne, ještě máme šanci na jaro
Začátek jara, alespoň toho astronomického, máme už více než týden za sebou, protože jarní rovnodennost nastala ve středu 20. března. Ze soboty na neděli si kvůli změně času ze zimního na letní také přetočíme ručičky o hodinu dopředu.
To, že bychom z kožichů skočili rovnou do plavek, zatím nehrozí. "Pokud bude duben standardní, jak má být, tak nás čekají teplotní výkyvy a rozhodně bych to neviděl tak, že skočíme rovnou do léta," popsal klimatolog.
Přesto meteorologové v předpovědi na příští týden naznačují, že příroda se zpočátku dubna bude probouzet pomalu. I po Velikonocích bude obloha zatažená a místy bude sněžit. Nejvyšší denní teploty vyšplhají na 2 až 7 stupňů a v noci bude ještě mrznout, protože nejnižší teploty příští týden klesnou na 0 až -5 stupňů Celsia. Při malé oblačnosti bude až -7 stupňů.
Radim TolaszDevětačtyřicetiletý vědec se své profesi věnuje už desítky let. Za tu dobu, jak sám uvádí, se setkal s praktickou meteorologií, klimatologií, hydrologií i čistotou ovzduší. Radim Tolasz absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, kromě klimatologie se v rámci studia věnoval třeba geologii. V Českém hydrometeorologickém ústavu pracuje od roku 1986, věnuje se především klimatologickým datům a klimatické změně. |
Předpovědi mohou fungovat, ale musí se správně číst
Podle Tolasze mají významnou vypovídají hodnotu předpovědi na následujících deset dnů. Nad tuto hranici už jde jen o přibližný odhad možného vývoje. "Ale ruku na srdce - potřebujeme pro praktický život vědět, jak bude za 14 dní? Dovolenou většinou plánujeme několik měsíců předem a odpolední výlet můžeme posunout nebo si najít jiný program," vysvětlil Tolasz. Vícedenní výhledy podle něj jsou dobré hlavně pro globální plánování. "U nich většinou potřebujeme jen znát trend - bude se ochlazovat nebo oteplovat, bude vlhko nebo sucho," popsal.
Ani desetidenní výhled počasí však neznamená jistotu. Podle klimatologa je potřeba umět tyto předpovědi číst. "Pokud je uvedeno, že příští víkend budou teploty v rozmezí 5 až 9 stupňů Celsia, tak musíme připustit, že malá odchylka nahoru nebo dolů, nikoliv však na většině území, bude dobrý výsledek a úspěšná předpověď. Pokud však budete zrovna v té části území, kde budou teploty kolem nuly, tak budete takovou předpověď považovat za neúspěšnou," popsal vědec.
