"Každý dotační titul, který pomůže dát lidem práci, je dobrý. Jak jsem ale pochopil, bude to blíž veřejně prospěšným pracím, kde pomáhali o něco kvalifikovanější lidé," uvedl chomutovský primátor Jan Mareš.
Veřejná službaPodle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí se loni do veřejné služby zapojilo 60 876 lidí. Z nich se dobrovolně přihlásilo 1 723 lidí, naopak 4 000 osob ji odmítlo. Povinnou veřejnou službu, jež byla podmínkou, aby lidé bez práce dostali sociální dávky, nakonec koncem roku 2012 zakázal Ústavní soud, protože za každou práci má náležet mzda. Náhradou za veřejnou službu se má stát zkrácený úvazek veřejně prospěšných prací, který se bude proplácet z programu aktivní politiky zaměstnanosti. Na ni má ministerstvo letos vyčleněno asi 5,5 miliardy korun. |
Chomutov patřil k největším kritikům toho, že Ústavní soud veřejnou službu vázanou na vyplácení sociálních dávek loni v prosinci zrušil. Magistrát poté chtěl nezaměstnané ve službě udržet alespoň stravenkami, ani to však zákon neumožnil (o pokusu zde).
Náměstek chomutovského primátora Martin Klouda se domnívá, že nynější ministerská novinka nedokáže dřívější vyhovující systém nahradit. "Veřejná služba za méně peněz přivedla k práci víc lidí. Jsem přesvědčený, že dříve či později se k ní musíme vrátit," tvrdí Klouda.
Představitelé Chomutova tvrdí, že se sami nezaměstnaní chodí na sociální odbor ptát, jak to s veřejnou službou bude.
"Mnozí nejsou zvyklí sedět doma. Mohli někam chodit, věděli, že jsou užiteční, byli v nějaké skupině lidí," podotkla vedoucí sociálního odboru Kamila Fajglová.
Novinka bude pro města dražší
Obecná výhrada měst k chystané novince spočívá v tom, že za lidi na veřejně prospěšných pracích musí odvádět pojištění nebo investovat do školení o bezpečnosti práce či různých kurzů. Ve veřejné službě většina těchto nákladů nebyla. Lidé dělali úklid a další práce, na něž nebylo potřeba školení ani náročné vybavení.
Druhý problém je ten, že zatím nikdo neví, jaké podmínky pro zkrácené úvazky veřejně prospěšných prací budou platit. Nejspíš by ale lidé chodili do práce nejvýše na 20 hodin týdně, a kdyby si vydělali do čtyř tisíc měsíčně, dál by byli v evidenci úřadu práce.
Když veřejnou službu organizovala města, zapojilo se do ní v Chomutově asi 400 lidí. V Lounech jich bylo kolem stovky, stejný počet docházel v Děčíně. Největší část vždy pomáhala při úklidu měst. Kvůli tomu dnes lidé radnicím chybí nejvíc.
"Město tím ušetřilo asi půl milionu korun. Pokud ministerstvo najde prostředky, jak tuto službu vynahradit, budeme se snažit pracovníky v co největší míře získat," shrnula přístup Děčína mluvčí tamního magistrátu Markéta Lakomá.
Podobně se k novince staví v Lounech. "Nezaměstnaní pomáhali třeba i ve školách či u neziskových organizací. Nevím, jestli se je podaří nahradit. Ale určitě je lepší nějaká pomoc než žádná," řekla tajemnice radnice Renáta Čapková.
