Smrt pětasedmdesátiletého Usojana označují média za největší událost v ruském kriminálním podsvětí za posledních dvacet let a za možný start zuřivého boje o křeslo zločineckého vládce. Děd Hasan byl označován za hlavního "vora v zakoně", což je v Rusku už po desetiletí označení mocných kriminálníků mimořádně uctívaných ve zločineckém světě a často i mimo něj.
Usojan, který byl kurdské národnosti a narodil se v sovětské Gruzii, ovládal zločineckou říši sahající od Petrohradu přes Moskvu až po severní Kavkaz. Měl pod kontrolou stovky tajných hráčských doupat, distribuci drog, prostituci, ale i legální byznys včetně několika prosperujících stavebních firem. Pod jeho kontrolou byl i takzvaný "obščak", neboli tajný fond pro pomoc rodinám vězněných zločineckých pohlavárů.
Děd Hasan je po smrtiKrále ruských mafiánů zabil snajpr |
Usojanovo tělo bylo po smrti převezeno do přísně střežené márnice a odtud na letiště. V doprovodu rodiny, ochranky a nejbližších přátel byla kriminální celebrita přepravena nejprve do Doněcka, odkud měla namířeno do gruzínské metropole. Gruzínské úřady ale zvláštnímu letadlu s citlivým nákladem odmítly povolit přistání a letoun se musel vrátit zpátky.
Pozůstalí se po dohodě s moskevskou radnicí rozhodli pohřbít Usojana na Chovanském hřbitově na jihozápadě Moskvy. Hrob obklopilo obrovské množství květin a věnců, které podle znalců ruských poměrů poslali mrtvému jako poslední pozdrav zločinecké špičky z celé země. Na černých stuhách byly vyšity zlaté nápisy "od jakutských bratří" či "od samarských bratří".
Chovanský hřbitov v Moskvě měl dnes od rána nejvyšší pohotovost a běžný nedělní provoz tam podle očitých svědků ustal. V celém areálu byl vyhlášen přísný zákaz fotografování a filmování, na hřbitov měli přístup jen lidé s osobním písemným pozváním rodiny Usojanových.
Hasan zůstal starým pořádkům věrný až do smrti
Svět ruských "vorů v zakoně" podléhá přísným a svérázným pravidlům. Podle některých historiků se zrodil v 30. letech minulého století v systému bolševických vězeňských táborů Gulag. Jeho zakladateli byli zloději a vrazi, kteří v táborech opovrhovali jak komunistickými bachaři, tak i jejich oponenty z řad politických vězňů.
Vytvořili si vlastní systém hodnot nepřístupný ostatním, nepodřizovali se zákonům, neuznávali stát a odmítali například i zpívat sovětskou hymnu. "Vor v zakoně" nesměl sloužit v armádě, nesměl se oženit. Porušení "kódu cti" znamenalo neodvratnou smrt.
Moderní doba podle ruských expertů kastu "vorů v zakoně" postupně ničí. Mnozí z nich přijali ochotně ruský kapitalismus a stali se váženými občany a obchodníky. Další se přesunuli na západ a podnikají v zahraničí, jiní hodili za hlavu stará pravidla a bezohledně bojují o moc s využitím těch nejhrubších gangsterských metod.
Děd Hasan byl údajně jedním z posledních, kdo zůstal starým pravidlům věrný. Jméno jeho vraha policie nezná a nejspíš se ho nikdy nedozví. Usojanova smrt byla podle hlavní vyšetřovací verze důsledkem sporu s konkurenčním zločineckým klanem jistého Tariela Onianiho o lukrativní stavební zakázky na jihu Ruska.
