Je to jedna z ikonických scén z dob, kdy ještě na jihu Spojených států panovala, či spíše dohasínala segregace. Psal se 11. červen roku 1963 a na Alabamské univerzitě v Tuscaloose se odehrávalo do té doby něco nevídaného. Ke studiu se přišli zapsat dva černoši - Vivian Maloneová a James Hood.
Za přihlížení davů a tisku se jim do cesty postavil tehdejší guvernér státu George Wallace. Rozkročil se ve dveřích a studenty odmítal vpustit, a to navzdory faktu, že je doprovázel zástupce amerického ministra spravedlnosti Nicholas Katzenbach.
Přitom segregaci prohlásil už v roce 1954 za protiústavní americký nejvyšší soud. Nicméně z myslí mnoha lidí nezmizela. O Wallaceovi svědčí za vše už jeho inaugurační řeč, kterou pronesl v roce 1962.
Kontroverzní politik tehdy deklamoval: Segregace nyní! Segregace zítra! Segregace navždy! Svého hesla se pak držel i během pohnutých okamžiků na Alabamské univerzitě. Ze dveří ustoupil až poté, co ho k tomu vyzvala národní garda, kterou tam vyslal prezident John Fitzgerald Kennedy (videoreportáž z této události si můžete v angličtině prohlédnout zde).
Poštou mu přišla mrtvá černá kočka
Vivian Maloneová a James Hood pak dosáhli svého a ke studiu se přihlásili. James Hood nicméně na univerzitě zůstal jen několik měsíců, než se přestěhoval do státu Michigan na severu USA, kde pak dostudoval. V Alabamě to podle jeho slov nebylo v té době možné.
Segregace v USAI když černošští obyvatelé USA získali po zrušení otroctví svobodu, jejich životy dlouho ještě ovládala nadřazenost bělochů a takzvané segregační zákony, hlavně tedy v jižanských tátech. Segregačním zákonům se také občas říkalo Zákony Jima Crowa, což bylo kdysi hanlivé jižanské označení Afroameričanů. Normy striktně oddělovaly místo ve společnosti pro černé a bílé. I když se lišily stát od státu, v praxi třeba znamenaly, že existovaly oddělené školy, restaurace, telefonní budky či třeba pítka. V autobusech většinou museli černoši sedět vzadu. |
Ve škole totiž kvůli barvě své kůže stále čelil útokům, jednou mu dokonce kdosi poslal poštou mrtvou černou kočku, připomněl list The Washington Post. Hood ze školy odešel v srpnu téhož roku, aby se "vyhnul totálnímu mentálnímu a fyzickému zhroucení".
Po získání magisterského titulu v Michiganu Hood pracoval během 70. let minulého století jako vysoce postavený policista v Detroitu. Později učil policejní vědu. A vrátil se i na Alabamskou univerzitu, v roce 1997 tam získal doktorát.
Zemřel ve čtvrtek ve svých sedmdesáti letech. Přežil tak všechny ostatní klíčové protagonisty incidentu na Alabamské univerzitě. Wallace zemřel už v roce 1998, Maloneová v roce 2005 a Katzenbach loni, uvedla agentura AP. A jen pro zajímavost: Vivian Maloneová byla první Afroameričankou, která na Alabamské univerzitě odpromovala.
Historik Culpepper Clark označil alabamský dveřní incident za symbolický i ikonický z hlediska boje za občanská práva v USA. Jednak kvůli konfrontaci mezi Wallacem a Kennedyho administrativou, ale i proto, že přispěl k přijetí zákonů o občanských právech v roce 1964 a později i zákona o volebním právu.
Právě tyto dva zákony bývají často označované za konec americké segregace, a to navzdory už zmíněnému rozhodnutí nejvyššího soudu o deset let dříve. Nicméně byť utnuly legální segregaci, v praxi se táhla ještě léta. A stále se vynořují názory, že se objevuje dodnes.
