Válcovny, koksovny, šrotiště, mořírny, hutě. V těchto i dalších provozech bývalé Poldovky se za desítky let těžkého průmyslu používaly látky, které zamořily některé plochy areálu. Například kyseliny, fenoly či dehet. Město se s nimi nyní snaží vypořádat. V areálu Poldovky pracují odborníci, kteří provádějí vrty a odebírají vzorky, které analyzují.
Podle primátorova náměstka Miroslava Bernáška by mělo být do konce příštího roku jasno, která místa a v jaké koncentraci jsou zamořena, jak je to nebezpečné pro spodní vody a co s tím. "Máme za sebou zatím menší analýzu, která zjistila, že území bývalých koksoven je znečištěno jedovatými fenoly," uvádí Bernášek.
Nyní odborníci pracují v celé průmyslové zóně Poldi. "Nová komplexní analýza navrhne způsoby, jak se znečištění zbavit - jestli místa necháme vybagrovat a zeminu odvezeme, nebo půdu jen něčím prolijeme," vysvětluje Bernášek. Kladno chce také použít metodu, při které k čištění kontaminované půdy poslouží vysazené rostliny či stromy.
Tento nápad prosazuje kladenský zastupitel Petr Soudek, který pracuje v Ústavu experimentální botaniky, jenž metodu několik let rozvíjí. "Metoda využívá rostliny k odstraňování látek, které kontaminovaly životní prostředí," vysvětluje Soudek.
Rostliny "nasávají" škodlivé látky do sebe
Svým kořenovým systémem umějí čistit půdu podle Soudka všechny rostliny. Navrhovaná metoda využívá ty, které jsou schopny přijmout velké množství nebezpečných látek. Často se používají rychle rostoucí dřeviny; například vrba, topol či osika.
"Existují dvě varianty. Látky, jako jsou těžké kovy, rostliny neumějí rozložit, jenom je v sobě ukládají. V takovém případě je dobré po určité době rostliny sklidit a odvézt je na skládku či do speciálních spaloven," popisuje Soudek. "Jiné látky rostliny rozložit umějí. V takových případech mohou na místě růst roky."
Metoda se úspěšně používá v různých evropských zemích. V Česku by ovšem šlo vzhledem k rozsahu a typu použití o první takový experiment. "Zkoušeli jsme to u nás na mnoha místech, ale byly to zatím spíš jen pokusy. Není to snadné ani legislativně. V areálu Poldovky je možnost vyzkoušet to v reálu," popisuje vedoucí Laboratoře biotechnologie rostlin Ústavu experimentální botaniky Tomáš Vaněk.
Rostliny by podle něj mohly v areálu čistit nejen půdu, ale také vodu. Plány teď závisí na tom, jak dopadne analýza. Kladno na ni dostalo zhruba padesát milionů korun od Evropské unie. Teprve pak budou moci experti vytipovat rostliny, které by si mohly se znečištěním poradit.
Město také neustále vyjednává s majiteli pozemků, neboť ne všichni chtějí pracovníky provádějící průzkumné práce bez smlouvy na pozemky pustit. "Některé vrty tam budou natrvalo a budou průběžně sledovat stav půd. Musíme vyjednat s podnikateli pravidla, za kterých k vrtům bude přístup," říká Bernášek.
Město chce na rekultivovaných plochách zřídit zónu se službami nebo ji časem přeměnit na obytnou zónu.
28. ledna 2011 |
