Na založení organizace, jejím názvu a cílech se učitelé domluvili 1. září v Olomouci. Přípravný výbor zatím vypracoval návrh stanov. První schůze sdružení se má uskutečnit 1. prosince.
Podnětem k jeho založení byly především problémy, které provázely maturitní slohové práce. "Rozhodli jsme se, že by bylo dobré ustavit názorově různorodou profesní platformu, která bude poukazovat na problémy, které nás češtináře trápí, a předkládat návrhy řešení," uvádí členka přípravného výboru Lenka Dohnalová z Gymnázia Olomouc - Hejčín.
Organizace hodlá zastupovat češtináře při jednání s dalšími institucemi, například právě o budoucnosti maturitních zkoušek. Chce se zaměřit i na spolupráci s pedagogickými fakultami, další vzdělávání učitelů či lepší propojení jednotlivých stupňů vzdělávání.
Jeden ze základních cílů je shodnout se na tom, co a jakým způsobem vlastně žáky v dnešní době učit. "Je velice důležité probrat, co je podstatné a co ne. Je potřeba, abychom o sobě věděli a komunikovali spolu," podotýká Veronika Valíková z pražského Arcibiskupského gymnázia.
Iniciátoři sdružení zatím nevědí, kolik učitelů češtiny se jim podaří oslovit. "Budeme obesílat všechny školy a nabízet tuto iniciativu našim kolegům. V současné době je nás asi dvacet," říká Dohnalová. Mezi podporovateli převažují kritici státních maturit.
Podle řady učitelů i samotných studentů nezávislí hodnotitelé opravovali maturitní slohové práce neobjektivně. Ministerstvo školství problémy uznalo, písemné práce proto budou mít od příštího roku opět na starosti přímo učitelé maturantů. Změny na konci září schválili poslanci (více zde).
Češtináři narozdíl od kantorů matematiky, dějepisu nebo informatiky zatím profesní organizaci nemají. V Česku funguje pouze Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka.
