"Jenže to nepřestávalo a najednou mi začaly věci padat z rukou, měl jsem potíže s rovnováhou. Ač střízlivý, vypadal jsem, že se trošku kymácím jako opilec. A taky jsem byl najednou unavený," dodává politik Pavel Bělobrádek.
Období těsně před státnicemi, poslední, šestý ročník veteriny – to byl jeden velký stres. "Zkoušky už se mi dělaly špatně, nemohl jsem pořádně držet třeba injekční stříkačku," vzpomíná.
A dokonale tak potvrzuje slova lékařů, kteří pacienty s touto diagnózou léčí. Ti si totiž všimli, že nejčastěji jim v ordinacích končí mladí, krásní lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, kteří jsou zvyklí jet v práci naplno a ještě touží po tom dělat všechno dokonale a zvládnout toho co nejvíc...
Podle jedné z největších českých odbornic na roztroušenou sklerózu Evy Havrdové ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se tak zdá, že dlouhodobý stres a přepracovanost hraje roli při spuštění nemoci. "Ti lidé často jeli na 110 procent, neuměli odpočívat. A teď mi ti krásní mladí úspěšní lidé končí v ordinaci," popsala Eva Havrdová.
Roztroušená sklerózaNapadá nejčastěji lidi ve věku 20 až 40 let, třikrát častěji ženy než muže (a to zřejmě jak vlivem hormonů, tak stresu v těhotenství či při porodu). Je nevyléčitelná, tělo postupně přestává sloužit, pacient pomalu po letech končí na vozíku a odkázán na cizí pomoc. Léky umějí pouze postup nemoci zpomalit. V Česku je deset tisíc nemocných. |
"To je přesné. A ještě jsem všechno chtěl stihnout hned a dokonale," říká na zmíněnou charakteristiku Bělobrádek. Dnes už prý takové ambice nemá a naučil se odpočívat.
"Na druhou stranu jsem dost rád, že mi kvůli vedlejším účinkům léčby hned v začátcích ordinovali antidepresiva, to je dobrá průprava pro českou politiku," směje se nyní pětatřicetiletý šéf strany, který nemá problém o nemoci mluvit a taky díky němu strana nedávno podpořila nadační fond, který se nemoci věnuje.
Říkali jí motorová myš
Ostatně: je to paradox, ale díky nemoci se šéf KDU-ČSL vlastně dostal do politiky, protože svou práci veterináře už dělat nemohl. Úředničina na veterině ho nebavila, tak začal pomáhat v místní stranické buňce.
To jiní stále ještě mají problém o nemoci mluvit. Daniela pracovala osm let jako novinářka a pak tři roky jako mluvčí nadnárodní firmy. Říkali jí motorová myš, kvůli tomu, co dokázala zvládnout. Mimochodem: to, co zvládla kdysi ona sama, dnes dělají ve firmě tři lidé.
"Jedenáct let byl můj pracovní režim v podstatě čtyřiadvacet hodin po sedm dní v týdnu. Musela jsem být stále k dispozici, komunikovat s lidmi. Zastavila mě až nemoc a bylo to drsné zastavení. Dnes už si proto sama určuji, jakou práci, kolik a kde, a je to tak správně," říká.
Roztroušená skleróza je nemoc, o níž pacienti vědí, že se bude pomalu a postupně zhoršovat. "Je mi jasné, že dvacet let ve vrcholné politice nebudu. Nepotřebuji se proto ambiciózně sápat po postech a honit se. Tak jdu jako hokejisté: od zápasu k zápasu," říká třeba Bělobrádek.
Díky lékům jsou on i Daniela víceméně zdraví, jen Danielu neopouští únava a Pavel Bělobrádek má třeba trochu potíže psát esemesky a taky fotbal už nehraje.
"Statistická data na to bohužel neexistují, že stres a přepracovanost umí nemoc spustit, to se dá totiž špatně laboratorně prokázat. Ale podle všeho se zdá, že to hraje velkou roli, velká skupina nově diagnostikovaných uvádí, že žije v poslední době ve stresu," říká Dana Horáková, další lékařka věnující se pacientům s roztroušenou sklerózou.
Všechny příčiny vzniku nemoci ještě nejsou známé, ale nejvíc v podezření je podle ní nedostatek vitaminu D, kouření, prodělaná infekce herpetickými viry (například mononukleóza) a genetická dispozice. Ta znamená, že imunitní systém je nastavený tak, že v jistou chvíli (třeba právě kvůli stresu) se obrátí proti buňkám vlastního těla a ničí je. U roztroušené sklerózy jde o buňky mozku a míchy.
