Náklady na výstavbu kanálu jsou vyčíslené na 30 miliard dolarů - téměř 628 miliard korun. Pro srovnání, je to asi dvaapůlkrát tolik, než kolik by podle posledních studií stála v Česku stavba zvažovaného průplavu Dunaj-Odra-Labe (více o odkladu stavby zde).
O náklady se mají podělit z 51 procent Nikaragua a z 49 procent zahraniční partneři. Podle socialistického prezidenta Ortegy přicházejí v úvahu země jako Rusko, Čína a Venezuela.
Projekt počítá v jedné z variant s využitím jezera Cocibolca, které je známé jako Velké jezero. To je na východě s Atlantikem už propojeno řekou San Juan.
V Panamě nespíPanamský průplav prochází rekonstrukcí, po níž by jím měly moci proplouvat lodě s nákladní kapacitou odpovídající 13 tisícům standardních kontejnerů (před rekonstrukcí propluly lodě s kapacitou do 5 000 kontejnerů). |
Možnost vybudovat kanál přes území Nikaraguy byla zvažována už před sto lety, ale nakonec ustoupila kanálu v Panamě o několik set kilometrů jižněji. Důvody spočívaly mimo jiné v geopolitických zájmech USA.
Nový Gran Canal Interoseánico by měl být dlouhý přes 200 kilometrů, výrazně delší než Panamský průplav (82 kilometrů) a také hlubší. Zda ale kanál skutečně vznikne, zatím jisté není - o vybudování konkurence pro Panamský průplav totiž uvažují v Nikaraguji už řadu let.
Průplav v Nikaraguji (pravděpodobná trasa červeně) by využil plochy jezera Cocibolca a řeky San Juan, která z něj teče do Mexického zálivu. Průplav by byl výrazně delší než jeho „soupeř“ v Panamě (vyznačený zelenou barvou).
Studie v roce 2004 ukázaly, že by nejpravděpodobnější varianta stála v tehdejších cenách 25 miliard dolarů, pětadvacetinásobek tehdejších ročních příjmů rozpočtu středoamerického státu. I současné plány počítající se zahraničními investicemi jsou pro Nikaraguu drahé, ale stát počítá, že se mu vybudování průplavu v delším horizontu vyplatí.
