I když umí Peter Kassig arabsky jen pár slov, snaží se pomáhat v tripolské nemocnici s ošetřováním pacientů. Příběh mladého Američana, který se dobrovolně vydal do Libanonu, aby našel nový impulz pro svůj život, přinesla televizní stanice CNN.
Kassig v roce 2006 narukoval do armády a o rok později byl vyslán do Iráku. Nakonec z armády kvůli zdravotním obtížím odešel a vrátil se do rodné země, kde začal studovat politologii.
"Chodil jsem do školy s lidmi, kteří vypadali jako já, byli stejně staří, ale nebyli jsme stejní," říká Kassig. "Potřeboval jsem větší výzvu, nějaký cíl, co má smysl," dodává. Proto se mladý válečný veterán rozhodl ukončit studia a chtěl získat certifikát zdravotníka pro pohotovost.
Otázka vlastní identity
Do cesty se mu navíc přimotala žena, která také ovlivnila jeho rozhodnutí. Zamiloval se, oženil se, ale vzápětí rozvedl. Zničený z nepodařeného vztahu se vrátil do školy, ale nemohl se zbavit depresí. "Musel jsem udělat drastické rozhodnutí, byla to velká otázka mé vlastní identity. Byl čas na nové hodnocení. Potřeboval jsem změnu," vysvětluje Kassig.
Nakonec si letos na jaře, když měl prázdniny, sbalil zdravotnický kufřík a odletěl do Bejrútu, hlavního města Libanonu. "Nikdo mi neřekl, že je to super nápad a měl bych to udělat," usmívá se Kassig, když vzpomíná na reakce svých blízkých.
Za dva týdny v zemi vedle Sýrie zjistil, že všechno je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. "Poznal jsem, že jsem nevěděl vůbec nic," komentuje svou první cestu do Libanonu Kassig. Po návratu do USA dokončil školu a rozhodl se vrátit do nemocnice.
"Každý máme jenom jeden život, jeden pokus. Žádnou druhou šanci nedostaneme. A pro mě to znamenalo buď se vzchopit, nebo sklapnout," říká čtyřiadvacetiletý Američan. "Tohle je důvod, proč jsem se sem vydal. Asi jsem jenom beznadějný romantik a idealista a věřím i v případě beznaděje," usmívá se.
"Můžu lidem trochu zlepšit život"
"Nejsem doktor, nejsem zdravotní sestra, ale jsem chlap, který může uklidit obvazy, umýt pacienty, vyměnit bandáže, prostě trochu lidem zlepšit život," říká věcně Kassig.
Mezi pacienty, jež ošetřuje, jsou nejčastěji oběti násilí v sousední Sýrii, ať už uprchlíci nebo rebelové bojující proti armádě autoritativního vládce Bašára Asada. U některých příběhů zraněných, kteří se nemohli dostat včas do nemocnice, napadá Kassiga vtíravá otázka. "Proč se jako země rozhodneme pomoci některým lidem, a jiným ne?" ptá se na dálku americké administrativy.
"Musíme se zamyslet, proč vidíme Blízký východ jako hádanku, které nikdy neporozumíme, protože je od nás tak odlišný, ačkoliv ve skutečnosti zas tak odlišný není. Jen musíme chtít vylézt ven a pochopit to," uvažuje Kassig.
"Peter může Američanům říct, kdo jsme," říká sedmadvacetiletá zdravotní sestra jménem Marwan, pocházející ze syrského Homsu, kde nyní stále probíhají střety. "Nejsme teroristi, jak o nás říká režim. Peter ví, že jsme dobří lidé, kteří mají rádi vtipkování a smích. Prostě chceme žít," vysvětluje Marwan.
