Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Národní ligu pro demokracii (NLD), v jejímž čele politička stojí. První zahraniční cesta charismatické političky by měla vést do Norska, kde má Su Ťij konečně převzít Nobelovu cenu za mír, na niž ji navrhl český exprezident Václav Havel a která jí byla udělena už v roce 1991.
"Je to její první pas po dvaceti letech, mám dojem, že se vše vrací k normálu," uvedl mluvčí NLD Ňjan Win. Podle něj je historická zahraniční cesta Su Ťij naplánovaná na polovinu června.
"Na radnici v Oslu (kde se každoročně koná slavnostní předávání Nobelových cen) bude mít přednášku," sdělila organizátorka akce Sigrid Langebrekkeová.
Dcera předního barmského bojovníka za nezávislost generála Aun Schana chce navštívit také Británii, kde studovala na Oxfordské univerzitě a kde se seznámila se svým manželem, britským akademikem Michaelem Arisem.
Ten zemřel v roce 1999 na rakovinu, zatímco Su Ťij byla zavřena v domácím vězení ve své vile v největším barmském městě Rangúnu. Podle britského tisku se politička během nadcházející cesty setká i se svými dvěma dospělými syny.
Barmské úřady udělením pasu Su Ťij učinily další krok k demokratizaci země.
Loni na jaře v Barmě nastoupila po desetiletích represivního vojenského režimu k moci civilní vláda, která zahájila reformy.
Nejdřív parlament, teď cesta pro cenu
Su Ťij nový režim umožnil vstoupit do politiky a zúčastnit se nedávných doplňovacích parlamentních voleb. Opoziční vůdkyně v nich uspěla a již zasedla v dolní komoře parlamentu.
Politička se vrátila z ciziny do Barmy v roce 1988 ošetřovat svou nemocnou matku, právě v době sílící vzpoury proti vojenskému režimu. Na předvolebních shromážděních po celé zemi pronesla více než tisíc projevů a získala širokou popularitu mezi obyvatelstvem.
Počátkem roku 1989 jako první porušila do té doby dodržované tabu a veřejně obvinila generála Nei Wina, že je původcem většiny problémů v zemi. V létě téhož roku ji úřady uvrhly do domácího vězení.
V roce 1990 jí vláda navrhla, že ji propustí, jestliže se rozhodne k emigraci. To politička odmítla. Z obavy, že by se nemohla do vlasti vrátit, nevyužila ani v roce 1999 nabídky junty naposledy spatřit svého umírajícího manžela.
Experti, citovaní britským tiskem, uvedli, že plánovaná cesta Su Ťij je zatím nejmarkantnější známkou její důvěry v nový režim v čele s prezidentem Thein Seinem.
Nejmenovaný činitel barmské vlády agentuře AFP potvrdil, že Su Ťij má od nynějška naprostou volnost pohybu. "Může svobodně odjet do zahraničí," řekl. Podle AFP byla "dáma z Rangúnu" pozvána také generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem do sídla světové organizace.
