Případ střelce z Toulouse: od vraždy výsadkáře po přesnou trefu snipera

Terorista Mohammed Merah je mrtev, jeho život ukončila přesná trefa policejního odstřelovače. Během obléhání zabarikádovaného bytu se média doslova předháněla v novinkách, často i za cenu zveřejňování neověřených informací. Zrekapitulujme si celý případ od začátku do konce.

Co provedl Mohammed Merah?

Zleva Abel Chennouf, Imád ibn Ziaten a Mohammed Legouade, Merahovy oběti

• 11. března vylákal v Toulouse na schůzku pod záminkou koupě motorky třicetiletého parašutistu Imáda ibn Ziatena. Jak se policisté dozvěděli z kamerového záznamu, který Merah pořídil, namířil na výsadkáře zbraň a se slovy "Zabíjel jsi mé bratry, teď zabiju já tebe" ho popravil.

• 15. března udeřil podruhé. V nákupním středisku v Montaubanu (s aglomerací má asi 74 tisíc obyvatel) poblíž Toulouse si vyhlédl trojici vojáků v uniformách, kteří vybírali peníze z bankomatu. Vykřikl "Allahu akbar" a začal střílet. Zabil desátníka Abela Chennoufa a vojína Mohammeda Legouadea. Třetí voják bojuje o život. Podle svědků se jeden zasažený parašutista pokusil odplazit, načež ho Merah ještě třikrát střelil.

• 19. března zaútočil na židovskou školu Ozar Hatorah v Toulouse. Zabil rabína a tři židovské děti, některé z bezprostřední blízkosti.

• Dva zabití vojáci byli muslimského původu. Ke svým činům se Merah přiznal policistům i novinářům. Přesnější by však bylo říci, že se jimi "pochlubil".

Chronologie vražd a obléhání

• 11. března - Merah zabíjí francouzského výsadkáře v Toulouse
• 15. března - útok na další trojici výsadkářů v Montaubanu
• 19. března - útok na židovskou školu
• 21. března, 03:30 - policisté zkoušejí muže lapit ve spánku, ten ale střílí a odrazí je; dva policisté raněni
• 21. března, 14:21 - televize BFM TV oznámila, že Merah byl zadržen, po chvíli to úřady dementovaly
• 21. března, 20:24 - podle televize France 24 útočí policisté na Merahův byt, i to je časem vyvráceno
• 21. března, 23:49 - třetí "kachna" v řadě, podle toulouských úředníků začal útok na byt; ve skutečnosti šlo jen o nátlak, aby se Merah vzdal
• 22. března, 10:32 - policie po dlouhém tichu odpaluje omračující granáty, aby z případné reakce zjistila, zda Merah vůbec žije
• 22. března, po 10:30 - jednotky RAID vstoupily do Merahova bytu
• 22. března, 11:39 - Merah vystřílí na policisty na třicet ran, nejméně jednoho zraní a dva utrpí šok, Merah je zabit střelou do hlavy

K řádění se po Merahově smrti přihlásila skupina zvaná Vojáci kalifátu, blízká Organizaci al-Káidy v islámském Maghrebu. Ta působí v severní Africe, útočí například v Alžírsku. Vyzvala Francii, aby přehodnotila svou podle ní nepřátelskou politiku vůči muslimům.

Normální kluk? Ne, recidivista

• Podle dostupných údajů měl Mohammed Merah francouzské občanství, byl však alžírského původu. Loni v říjnu mu bylo 23 let. V době útoků byl nezaměstnaný. Dle svých slov mstil "palestinské děti" a účast francouzských vojáků v zahraničních misích. Protože byl "osamělým mudžahedínem", nebylo možné ho vysledovat skrze infiltraci teroristických skupin (více zde).
• Někteří lidé ho označovali za chlapíka, co "nikdy neudělal nic výrazného", jeho advokát o něm mluvil jako o muži s tváří archanděla. Podle všeho se k radikálnímu salafistickému pojetí islámu dostal během uvěznění za násilnosti v letech 2007-2009.
• Vyšetřovatelé uvedli, že byl 15x odsouzen, objevila se i zpráva o tom, že ho sledovala francouzská tajná služba. Nevyhodnotila však, že by se mohl chystat k vraždění.
• Zprávy o tom, že byl uvězněn v Afghánistánu, úřady během čtvrtka vyvrátily. V době údajného útěku z afghánského žaláře seděl ve vězení ve Francii. Nikdo však nepopřel, že se v afghánsko-pákistánském pohraničí cvičil s bojovníky al-Káidy.
• V roce 2010 žádal o vstup do cizinecké legie. Ve výcvikovém středisku strávil noc a pak odešel, aniž se zúčastnil testů.

Jak se mu policisté dostali na stopu?

• Na pátrací akci se podílelo přes tisíc lidí, kteří uskutečnili na dvě stovky výslechů.
• Prvním důležitým vodítkem byla IP adresa, kterou se podařilo získat expertům z e-mailové korespondence s ibn Ziatenem, když si s ním domlouval schůzku.
• Policii také pomohla výpověď prodejce skútrů, který si vzpomněl, že se jistý muž (Merahův bratr) zajímal o to, jak vyřadit zařízení, které pomocí GPS umí lokalizovat odcizený stroj. Šlo mu totiž přesně o yamahu, na které do té doby tajemný střelec podnikal své útoky.

Francouzští policisté hlídají u vchodu do židovské školy v Paříži. (19. března 2012)

Muž odvádí středoškolského studenta ze školy v Toulouse, krátce po vražedném řádění

Jaký arzenál shromáždil ve svém bytě?

• Jedním slovem působivý. Nejméně dvě pistole Colt o ráži 45 setin palce (jednu po pár hodinách obléhání vyměnil za telefon), údajně také automat AK-47 (kalašnikov) a samopal izraelské výroby Uzi. Dále materiál k výrobě zápalných lahví, velké množství munice a podle některých zdrojů také granáty.
• Při posledním střetu, kdy zaútočil na policisty, na sobě měl balistickou (lidově neprůstřelnou) vestu.
• Peníze, za něž si obstaral arzenál, patrně získal trestnou činností.

Jak zásah probíhal a proč trval tak dlouho

• Celá operace trvala přes třicet hodin. Policisté se totiž pokoušeli dostat Meraha živého, aby vypovídal. Ten několikrát slíbil, že se brzy vzdá, ale vodil policejní vyjednavače za nos.
• Vše mohlo skončit velice rychle, kdyby prvotní noční útok ve středu ve 3:30 ráno uspěl. Policisté spoléhali na to, že Merah spí. Ten ale prostřelil dveře, zranil dva členy elitní jednotky RAID a nastalo zdlouhavé obléhání.

Francouzští policisté ze zásahové jednotky a hasiči nedaleko domu, ve kterém se Merah zabarikádoval

• Bývalý příslušník komanda RAID označil zásah za "překotný", což podle něj mohlo být důsledkem politických tlaků na rychlé vyřešení. "Šlo to do hajzlu," citovala ho média.

• Policie postupně zvyšovala tlak. Několikrát odpálila omračující granáty, Merahovi odpojila elektřinu, plyn a vodu. Také odstřelila okenice jeho bytu.
• Nakonec ve čtvrtek po půl jedenácté dopoledne elitní příslušníci komanda RAID (obdoba českého útvaru URNA) vnikli do bytu. Mobilní videokamerou prozkoumávali místnost po místnosti. Když kamera vjela do koupelny, Merah vyběhl a jako smyslů zbavený začal zběsile pálit kolem sebe. Vyskočil z okna, ale v tu chvíli mu odstřelovač prostřelil hlavu (o jeho smrti více zde)

• Zásah sice splnil primární cíl (zabránit Merahovi v dalších útocích), provedení ale stoprocentní nebylo. První útok elitního komanda připravený Merah odrazil, protahováním své kapitulace upoutal pozornost médií (což jistě chtěl) a živý dopaden nebyl. Naopak v očích radikálů zemřel jako mučedník. Otázky také vzbuzuje skutečnost, jak mohl člověk s tak pestrým trestním rejstříkem hromadit zbraně, cestovat do Pákistánu a přitom zůstat na svobodě, když ho tajná služba už sledovala.

Jak mohou vraždy ovlivnit francouzskou politiku?

• Výrazně, protože ve Francii za měsíc budou prezidentské volby. Kandidátka radikálně pravicové Národní fronty Marine Le Penová už mluví o tom, že Sarkozyho vláda vyklidila předměstí velkých měst a nechala je imigrantům.

• Nicolas Sarkozy zvládl případ vcelku dobře. Zastavil kampaň, promluvil se zástupci francouzských židů a muslimů, přijel na místo. Slova o francouzských hodnotách, oběti vojáků a neochvějnosti zní možná pateticky, ale co jiného má prezident v podobné situaci říkat?

• Není ale jisté, zda to Sarkozymu bude stačit proti muži jménem François Hollande, kandidátovi socialistů. Za měsíc může být tématem dne už znovu ekonomika a nezaměstnanost (více o možných důsledcích střelby zde).