Výjimečné postavení vily je dáno řadou okolností. Její autor, německý architekt Mies van der Rohe, dostal v roce 1928 od investorů volnou ruku včetně financí. Stavba přišla na neuvěřitelných pět milionů korun, za tu cenu se dalo postavit 30 běžných rodinných domů.
Na rekonstrukci se podílela i řada českých firem, architektů i designérů, zda vydrží 80 let, jak doufal při otevření stavbyvedoucí Milan Malásek, si ovšem bude nutné počkat.
Fotogalerie |
Díky dostatku peněz se tu však mohly použít unikátní technologie a moderní materiály. Dodnes architekti napodobují zejména propojení zahrady a interiéru. Výjimečnost vily ovlivnil i další, bohužel smutný fakt: většina staveb Miese van der Roheho, který je pokládán za jednoho z tvůrců moderní architektury 20. století, byla zničena.
Právě vila Tugendhat a jeho německý pavilon v Barceloně (1929) jsou přitom pokládány za jeho nejlepší předválečná díla.
Pro Brno má vila obrovský význam. "Praha má své baroko, ale v Brně jsou nejkvalitnější památky z 19. a 20. století, proto tato stavba pro město tolik znamená," vysvětluje architektka Iveta Černá, která se o stavbu řadu let stará.
Vila Tugendhat představovala nejen unikátní architektonické řešení, ale i její vnitřní moderní vybavení bylo navrženo do posledního detailu tak, aby korespondovalo jak se stavbou, tak se způsobem života majitelů.
Jeden příklad za všechny: Greta Tugendhatová si ráda četla u prosklené čelní stěny, proto byly v podlaze u oken nachystány zásuvky pro lampy. Ve vile nesměly být zejména na přání Fritze Tugendhata žádné zbytečné ozdoby, těch si prý "užil" dost v bytě svých rodičů.
Dodnes se také vyrábějí některé kusy nábytku, které van der Rohe navrhl právě pro vilu Tugendhat.
Osudy poznamenané válkou
Stavba vily, která začala v roce 1929 (návrh na ni předložil architekt na silvestra roku 1928), byla dokončena v roce 1930, pouhých 14 měsíců po vykopání základů.
Majitelé si však své moderní bydlení dlouho neužili, museli ho opustit po osmi letech, aby si zachránili život. Bratři Eislerové, kteří vilu stavěli (stejně jako další brněnský architektonický skvost, funkcionalistickou vilu Stiassny), nevěřili varovným zprávám. Válku nepřežili.
Zavražděný byl však i Löw-Beer, otec Grety Tugendhatové. Nestihl odjet a 15. březen 1939 zastihl velkého textilního průmyslníka ještě v Brně. Našli ho zastřeleného za Brnem, dodnes se neví, kdo byl vrahem. Zda někdo, koho uplatil, aby mu pomohl získat falešné doklady, aby mohl odjet, nebo někdo, kdo očekával, že bude mít u sebe velkou částku peněz...
Přitom nebýt jeho, vila by nevznikla. Právě on totiž daroval dceři velkou parcelu, v jejíž dolní části stál jeho činžovní dům a která končila až v ulici Černopolní. Především z peněz Löw-Beerových se pak hradily náklady na stavbu.
Co zažila vila Tugendhat
|