Desetidenní manévry začaly minulý týden a konají se v mezinárodních vodách Perského zálivu. Podle agentury Fars Íránci vyzkoušeli rakety typu země-moře. Írán vlastní balistické rakety Šaháb-3 s doletem 1 000 kilometrů a jejich variantu Sadžíl-2, která je vůbec nejdokonalejší z íránských raket. Cíl může zasáhnout ve vzdálenosti 2 400 kilometrů.
"Několik druhů raket bude otestováno v příštích dnech," citovala vzápětí íránská televize Press TV velitele námořnictva Mahmúda Músávího.
Už v červnu se také spekulovalo o tom, že Írán testuje i rakety schopné nést jaderné hlavice. V parlamentu to prohlásil britský ministr zahraničí William Hague. Irán to tehdy popřel a řekl, že se testoval jen "běžné" rakety. "Žádná z testovaných raket není schopna nést jadernou hlavici," tvrdil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramín Mahmanparast (více zde).
Embargo hrozí Iránu za jeho ambice v nukleárním programu. Teherán nedokázal, že se zabývá jenom mírovou jadernou technologií, jak jeho představitelé tvrdí. Uzavření Hormuzského průlivu, kterým proplouvá 40 procent ropy, s níž se obchoduje na světových trzích, by bylo pro trh velkou ranou. USA na výhrůžku o uzavření cesty reagovaly kritikou, podle níž se Teherán chová nerozumně. Washington přerušení námořní cesty tankerů nehodlá tolerovat.
S Íránem na téma jaderného programu několik let marně vyjednávalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo. Rozhovory jsou přerušeny, nyní Teherán dává najevo, že je ochoten v nich pokračovat. Hlavní vyjednávač Saíd Džalílí o tom chce písemně informovat šéfku diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonovou a požádat ji o zorganizování dalších kol jednání.
