České letectvo pro rekonstrukci nepoužilo letoun Halifax, ze kterého skákali výsadkáři v povánoční noci roku 1941, ale vrtulník Mi-171. Velitel 43. výsadkového praporu podplukovník Ladislav Švejda a poručík Martin Kratochvíl z něj měli vyskočit krátce po patnácté hodině.
Výsadek AnthropoidO výsadku rozhodla exilová vláda v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Chtěla doložit spojencům protiněmeckou aktivitu odboje v protektorátu a odstranit Reinharda Heydricha, který rozpoutal teror a popravování. Skupina Anthropoid odstartovala ke svému úkolu večer 28. prosince 1941. Letěli v britském čtyřmotorovém stroji Handley-Page Halifax od 138. perutě pro speciální úkoly. Celkem na palubě bylo sedm československých parašutistů - společně s desantem Anthropoid ještě skupiny Silver A a Silver B. Nacisté se pomstili zintenzivněním represí proti nevinným, například zničením Lidic. Sedm parašutistů včetně Gabčíka a Kubiše zemřelo 18. června 1942 v obklíčeném kostele v pražské Resslově ulici při přestřelce nacisty. |
Kvůli nízkým mrakům ale nedostali povolení. Jejich kulaté padáky OVP-80, které tvarem připomínají padáky z dob války, zůstaly zabalené. Přihlížející se tak na "bílé květy", jak o padácích zpívá hudebník Jan Vyčítal (v písni Battledress inspirované parašutisty, pozn. red.), těšili marně.
"Mraky jsou ve výšce 300 metrů, pro seskok je nutné alespoň 500 metrů," řekl MF DNES na místě ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Došlo tak jen na nízký průlet vrtulníku.
Právě poblíž obce Nehvizdy, u dálnice D11 směrem na Poděbrady, stojí pomníček připomínající seskok. Parašutisté Gabčík a Kubiš se zde nicméně před 70 lety neocitli úmyslně, ale vlivem navigační chyby. Pro tu však lze mít pochopení. Britský halifax ze 138. perutě pro speciální úkoly totiž letěl v noci (za dne by se přes Německo nedostal) a během letu měl starosti s německou protivzdušnou obranou i nočními stíhači. Celý let trval přes deset hodin, skončil v osm ráno.
"Terén protektorátu byl pokrytý sněhem, rozlišovací body byly velmi špatně vidět," podotkl k tomu v ČT ředitel VHÚ Knížek.
Lety nad okupovanou Evropu byly extrémně nebezpečné
Speciální lety nad noční okupovanou Evropou patřily podle historiků k nejhazardnějším činnostem, které Královské letectvo podnikalo.
"Halifaxy startovaly osamoceně, majíce před sebou perspektivu deseti- i vícehodinového nočního letu nad polovinou okupované Evropy. Světlomety, protiletadlové dělostřelectvo, noční stíhači, ale i špatné počasí a možná porucha, to vše byla zcela reálná nebezpečí, která na ně číhala," uvedl Vojenský historický ústav.
Orientaci ztěžovalo i to, že cílové plochy byly zpravidla vybírány v lesnatých oblastech mimo velká města. "Plochy byly vytyčeny jen slabě viditelnými přijímacími světly či ohni - v protektorátu se tento systém příjmu parašutistů prakticky vůbec nepoužíval a desanty zde vyskakovaly zpravidla naslepo. Vysazování muselo být prováděno z výšky pouhých 150-200 metrů při rychlosti kolem 200 km v hodině,“ dodali historici.
