Plakát s Dmitrijem Medveděvem v Rostově na Donu nabádá voliče, aby na začátku

Plakát s Dmitrijem Medveděvem v Rostově na Donu nabádá voliče, aby na začátku prosince volili v parlamentních volbách stranu Jednotné Rusko (20. listopadu 2011) | foto: Reuters

Rusko opět pohrozilo raketami kvůli americkému štítu v Evropě

  • 103
Ruský prezident Dmitrij Medveděv pohrozil, že Moskva odstoupí od odzbrojovacích smluv a rozmístí nové rakety na západě a jihu země, pokud Spojené státy nevyslyší ruské námitky vůči chystanému protiraketovému štítu v Evropě.

Šéf Kremlu už nařídil ministerstvu obrany, aby uvedlo do bojové pohotovosti radiolokační stanici varování před raketovým útokem, která se nachází v Kaliningradu na západě Ruska. A aby v rámci vytváření systému vzdušné a kosmické obrany zesílilo ochranu objektů strategických jaderných sil.

Nové strategické rakety budou vybaveny novými bojovými hlavicemi a dalšími systémy umožňujícími pronikat protiraketovou obranou. Ozbrojené síly také dostaly za úkol vypracovat opatření, které v nevyhnutelném případě ochromí informační a řídicí prostředky cizího protiraketového štítu. Tato opatření jsou podle Medveděva adekvátní, efektivní a nevyžadují velké náklady.

"Pokud se tato opatření ukážou jako nedostatečná, Ruská federace rozmístí na západě a jihu země moderní útočné systémy zajišťující palebné napadení evropské součásti protiraketové obrany USA. Jedním z těchto kroků se stane rozmístění raket Iskander v Kaliningradské oblasti," varoval ruský prezident.

Staví nás před dokonaná fakta, zlobí se Medveděv

Pohrozil rovněž, že Moskva odstoupí od smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, kterou s americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal loni v dubnu v Praze. "Při nepříznivém vývoji situace si Rusko vyhrazuje právo odstoupit i od dalších kroků v oblasti odzbrojení a kontroly nad zbrojením," varoval Medveděv. 

Dále uvedl, že je ještě čas se domluvit. Rusko prý nezavírá dveře před dalším jednáním a je i ochotno se podílet s NATO na společném systému protiraketové obrany, v němž by mělo rovnoprávnou roli. Ale odmítá program, který je s to během pěti až osmi let oslabit ruský "odstrašující potenciál" a narušit strategickou jadernou rovnováhu.

Ruské návrhy a obavy jsou podle Medveděva přehlíženy, Moskva je stavěna před dokonaná fakta. "Jenom nás (USA a NATO) přesvědčují, že jejich plány nejsou zaměřeny proti Rusku. Ale když žádáme, aby (tato ujištění) byla dána na papír v podobě jasných právních závazků, následuje tvrdé odmítnutí," řekl.

"Jestli naši partneři čestně a odpovědně přistoupí na to, že přihlédnou k našim legitimním bezpečnostním zájmům, pak jsem přesvědčen, že se můžeme domluvit. Jestli nám však budou předkládat návrhy spolupracovat či přímo pracovat proti našim vlastním zájmům, ke společnému jmenovateli nedospějeme a budeme nuceni odpovědět jinak," varoval Medveděv.  

Od severní Evropy po Černé moře

Dodal, že odvetné kroky budou následovat při každé etapě amerického plánu. Realizace amerického programu, rozvržená do roku 2020, počítá s rozmístěním prvků protiraketové obrany v širokém pásmu od severní Evropy po Černé moře. První protiraketové komplexy se mají objevit v Rumunsku a Polsku, k plánu už také přistoupilo Turecko a Španělsko.

Protiraketová obrana NATO

Rozmístěním raket Iskander u Kaliningradu hrozila Moskva už v odpovědi na plány předchozího amerického prezidenta George Bushe postavit v Česku radar a v Polsku rozmístit desítku protiraketových střel. Nevole sice na čas utichla poté, co Bushův nástupce v Bílém domě Barack Obama restartoval rusko-americké vztahy a Bushovy plány pozměnil, ale plně se jich nezřekl (vše o radaru zde).

O případné ruské účasti na projektu se jedná od loňského roku, ale ke kompromisu se dospět nepodařilo. Ruští komentátoři připouštějí, že Washington se od protiraketové obrany nejspíše odradit nepodaří, a "restartu" věští chmurnou budoucnost vzhledem k očekávanému návratu Vladimira Putina do Kremlu a slábnoucím šancím Obamy setrvat v Bílém domě.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video